Poctu České komory architektů za rok 2014 získala Věra Machoninová

Česká komora architektů chce svým oceněním upozornit na osobité kvality vrcholných projevů architektury brutalismu 70. a 80. let, které česká veřejnost dosud nevnímá jako hodnoty, které je třeba oceňovat a chránit.

„Postavení architektů v 60. letech minulého století patřilo k paradoxům,“ říká historik umění Lukáš Beran, když na úvod vysvětluje, jaká byla situace v architektuře v době, kdy se Machoninovi začali ve svém oboru prosazovat. „Na jedné straně byli postupně vytlačeni z nejběžnějšího projektování bytových domů, protože se prostě rozhodlo, že se rychle postaví paneláky, takže architekti záhy něměli na co sáhnout. Na druhé straně ale tehdejší režim budoval reprezentativní kulturní a společenské stavby a velmi rychle přišel na to, že je lepší architekty nechal pracovat tak, jak umí, než aby jim vnucoval nějaký socialisticko-realistický styl sovětského typu.“

Model obchodního domu Kotva (Praha)|foto: Galerie Jaroslava Fragnera

Moderna dotažená až k výtvarnému zdůrazněníPrávě manželům Machoninovým se v této nesnadné době dařilo prosazovat mimořádně kvalitní stavby, nebáli se experimentovat s novými materiály a prokazovali velký smysl pro detail: „Machoninovi si velmi rychle osvojili styl, který tehdy byl běžný i na západě, styl založený na dokonalém zvládnutí a zároveň výtvarném zdůraznění provozní logiky stavby. Tomuhle stylu se o něco později začalo tak trochu kriticky říkat pozdní moderna, což je lepší označení, než to, jak jsme si v Čechách zvykli říkat ´brutalismusˇ.

Obchodní dům Dům Bytové Kultury postavený roku 1981 u stanice metra Budějovická v Praze|foto: licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported

Některé ze zásadních staveb manželů Machoninových mají v současné době nejistou budoucnost. Jde o ministerstvem financí spravovaný karlovarský hotel Thermal, české velvyslanectví v Berlíně či k prodeji připravovaný obchodní dům Kotva. Podle Lukáše Berana jsou právě stavby z období 70. a 80. let tou nejsnazší obětí.