Muž, který nakreslil nejen Medvídka Pú. V londýnském House of Illustration probíhá Ilustrátorova válka
Díky revitalizaci původní průmyslové zástavby vznikla v polovině roku 2014, v původním cihlovém domě nedaleko londýnského nádraží King´s Cross, galerie. Aktuálně tam můžete navštívit výstavu s názvem E. H. Shepard: Ilustrátorova válka.
Anglického kreslíře Ernesta Howarda Sheparda (1879-1976) znají čtenáři téměř po celém světě díky medvídkovi Pú, jehož výtvarnou podobu vytvořil pro dvě knížky A. A. Milneho. Málokdo však ví, že Shepard byl úspěšným ilustrátorem dávno předtím než v polovině 20. let minulého století pohádkovou postavičku stvořil. Také během první světové války, ač nebyl oficiálním válečným malířem, nakreslil stovky ilustrací, v nichž ztvárnil život na frontách i v zázemí.
Právě jeho tvorbě z Velké války se věnuje výstava v londýnské galerii House of Illustration. Představuje více než sto jeho ilustrací i akvarelů a také několik osobních předmětů – například „psí známku“ z roku 1916, pouzdro na mapy, diáře, vojenskou čapku a v neposlední řadě malířské náčiní. Ve svých kresbách ztvárnil zdevastovanou krajinu na západní frontě, postavení dělostřeleckých baterií, zachytil také první britské tanky v bitvě na Sommě i válečné uprchlíky v Itálii. V závěru výstavy však nechybí ani jeho kresbička medvídka Pú.
E. H. Shepard se narodil 10. prosince 1879 v londýnské čtvrti St. John´s Wood. Již na střední škole se projevilo jeho kreslířské nadání a později také díky svému výtvarnému talentu získal stipendium na Královské akademii. První karikatura mu vyšla již v roce 1907. V roce 1915 zasáhla i do jeho života první světová válka. Vstoupil do armády a přidělili jej ke Královskému dělostřelectvu. V letech 1916-1918 jako důstojník 105th Siege Battery, spadající pod Royal Garrison Artillery, prošel téměř všemi významnými bitvami ve Francii, Belgii i Itálii. Například 24. června 1916, jako součást dělostřelecké přípravy na ofenzivu na Sommě, zahájily houfnice jeho baterie palbu na německé pozice. O rok později, koncem července 1917, během předehry bitvy Paschendale, neboli třetí bitvy u Yprů, střílela Shepardova baterie nepřetržitě deset dnů. Tehdy si také vysloužil Vojenský kříž (Military Cross).
V dopisu šéfredaktorovi časopisu The Punch Owenu Seamenovi se omlouval, že „byl příliš zaměstnán, a proto neposílal žádné kresby“. Jinak ovšem Shepard kreslil téměř neustále, samozřejmě pokud mu to služební povinnosti umožňovaly. Jeho ilustrace uveřejňoval pravidelně nejen časopis The Punch, ale i další tehdejší britské periodikum – London Opinium. Své kresby často doprovázel textem, v němž se projevoval anglický smysl pro humor, ostatně vždyť The Punch byl a je satirický časopis. Například kresbu, na níž ztvárnil oslepeného irského vojáka s ovázanou hlavou, jemuž nabízí důstojník přečtení dopisu, doplnil odpovědí vojáka: „Jistě, dopis mi přečtěte, ale pokud v něm bude něco soukromého, tak si dejte do uší vatu.“ Shepardovy kresby však nezaujaly jen čtenáře britských časopisů, ale o nákresy nepřátelských pozic jej požádalo i vojenské zpravodajství.
Koncem listopadu 1917 byla 105th Siege Battery odvelena na italskou frontu. Na Apeninském poloostrově Shepard, který byl tehdy povýšen do hodnosti majora, kromě tvorby pro Punch také redigoval a vytvářel kresby vojenského časopisu pro britské vojáky. V Itálii zůstal i dlouho po uzavření příměří, přestože redakce časopisu The Punch požádala jen pár dnů poté Ministerstvo války o jeho demobilizaci. Shepardova baterie se vrátila do vlasti až v březnu 1919…
V roce 1921 se E. H. Shepard stal členem redakce časopisu The Punch, kde zůstal až do roku 1953. Ve svých karikaturách nešetřil nikoho včetně například Winstona Churchilla. Během druhého světového válečného konfliktu byl velitelem Domobrany v Guilfordu, ale samozřejmě pravidelně týden co týden zásoboval karikaturami svůj časopis. Během svého života ilustroval kromě Medvídka Pú více než šedesát knih včetně dvoudílné autobiografie.
Výstava E. H. Shepard: Ilustrátorova válka potrvá v londýnském House of Illustration do 10. ledna 2016.
Článek vyšel, mimo úvodního odstavce, v časopisu Historie a vojenství č. 4/2015. Publikujeme jej se svolením redakce a s vlastním titulkem.
Nejposlouchanější
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
