Zemřel divadelní režisér Ivan Rajmont. Na jeho práci i osobnost vzpomíná dlouholetý kolega a přítel, Karel Steigerwald
Český divadelní svět přišel o jednu z největších režijních osobností. Ivan Rajmont dlouho bojoval s nemocí, nakonec jí v sedmdesáti letech podlehl. První porevoluční šéf činohry Národního divadla a pedagog pražské DAMU za svou kariéru vytvořil desítky inscenací, které oceňovala nejen kritika, ale i diváci. Jeho Sluha dvou pánů se stal dokonce divácky nejúspěšnější inscenací v historii Národního divadla a dočkal se už více než pěti set repríz.
Hned několikrát se Ivan Rajmont režijně chopil her svého dlouholetého přítele Karla Steigerwalda. Ten vzpomíná na dobu prvního angažmá Ivana Rajmonta, v karlovarském divadle. Tam ale jeho kariéra nepobíhala šťastně: „Karlovarské divadlo ho nijak neformovalo, spíš ho utvrzovalo v jeho názoru na režijní práci. A byly to názory, které se s tím divadlem vůbec neslučovaly. Však také jeho pobyt tam nebyl dlouhý a skončil výpovědí,“ říká Karel Steigerwald.
Uměl číst mezi řádky i v podtextechVe své práci se Ivan Rajmont zabýval režií klasických i zcela nových textů, rozlišoval v tomto ohledu ve svém přístupu? „Myslím, že ne,“ uvažuje Karel Steigerwald, „naopak k nim přistupoval úplně stejně, protože důvod proč dělal jakýkoliv text byl, že v něm četl něco, co oslovovalo dobu, ve které jsme tehdy žili. Vím, že nedělal mnoho věcí, které dělat chtěl, ale ty mu nedovolili, nebo, jak se tehdy říkalo, se s nimi neprosadil. Ale tu ztrátu nikdy nenahrazoval nějakými pro tehdejší dobu angažovanými texty.“
Současnost bylo třeba „schovat“ za historiiKarel Steigerwald společně s Ivanem Rajmontem prožili významnou etapu spolupráce v Činoherním studiu v Ústí nad Labem v 70. a 80. letech minulého století. „Já mu vděčím nejméně za polovinu svého života, protože já jsem vystudoval FAMU a cítil jsem se jako filmový scénárista. Až mě Ivan Rajmont jednou v noci v klubu Vinohradského divadla začal přemlouvat, abych napsal divadelní hru, protože on se po vyhazovu z Varů stal šéfem takového maličkého poměrně neznámého divadélka v Ústí nad Labem a jeho argument byl, že tam budu mít víc svobody.“
Divadelní hra vznikla, ale byla tehdejším režimem zakázána. Na radu Ivana Rajmonta ji Karel Steigerwald „zahalil“ do historických kulis, vzniklo představení nazvané Dobové tance, „ tu povolili k velkému úžasu všech zúčastněných, ale to jen proto, že ji nepochopili.“
Koncem roku 1989 se Ivan Rajmont stal šéfem činohry Národního divadla v Praze. Kam se snažil „první scénu“ v této době směřovat? „Národní divadlo do té doby byl takový zkamenělý svatostánek vymykající se normálnímu divadelnímu životu. Tohle všechno musel Ivan Rajmont rozemykat – proměnit soubor, dramaturgii i repertoár a čekat, že se tam pomalu začne rodit nějaký nový divadelní styl a nějaká nová estetika,“ popisuje polistopadovou situaci Karel Steigerwald.
Čtěte také: Zemřel první polistopadový šéf činohry ND a režisér Ivan Rajmont
Tvorbu režiséra Ivana Rajmonta připomene Český rozhlas Vltava v sobotním vysílání. Ve 14:00 poslouchejte rozhlasovou inscenaci Goldoniho Mirandoliny z roku 2001 se Simonou Stašovou v hlavní roli.
Poslední rozloučení s Ivanem Rajmontem bude ve středu 16. prosince 2015 od 11 hodin ve Stavovském divadle.
Nejposlouchanější
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře