Davide Salvado: Lobos

V 50. letech minulého století se Galicie stala cílem etnografa Alana Lomaxe, který tu natáčel lidové písně pro Knihovnu amerického Kongresu. Pro zdejší region jsou nejtypičtějším stylem pronikavé ženské zpěvy s ostře rytmickým doprovodem tamburín, zvaných pandeireta.

Salvado na tuto čistě ženskou tradici navazuje, a ve výbavě má i další perkuse, například plechové kastaněty z Maroka anebo kuriózní čtvercové bubny, které pronikly na Pyrenejský poloostrov ve středověku s maurskou invazí ze severní Afriky. Následující skladba z jeho posledního alba, Lobos, Vlci, má téměř spirituální atmosféru. Nástroj, který připomíná violoncello, se ve skutečnosti jmenuje barytonové housle, a podobně jako indický sitar má navíc sadu přídavných rezonančních strun.

Davide Salvado: Lobos |foto: Altafonte Music Distribution

Zpěvák Davide Salvado sbírá repertoár na venkově západošpanělského regionu Galicie, navštěvuje ty nejstarší zpěvačky a učí se od nich prastaré melodie. Tradiční zpěvy z Galicie snadno poznáte podle melodií - které dodnes nesou silný vliv maurské hudby ze severní Afriky.

K nejsilnějším písním alba zpěváka Davida Salgado patří So, natočená výhradně s doprovodem perkusí. Skladba je věrným obrazem toho, jak se kdysi v Galicii na venkově zpívalo, což reflektuje i název celého alba Lobos, Vlci, čímž je míněna ta nejdivočejší a nejčistší lidová hudební tradice.

V dnešní Mozaice uslyšíte například skladby: O Manso, A Vida, Só, Gargamala.