Sochařské dílo Barbary Hepworth vybízí k pohlazení

Jak si vysvětlujete dlouhou odmlku v představení díla Barbary Hepworth? Naposledy byla její velká výstava v Londýně roku 1968.Nikdy jsem to nepochopil, protože například jejímu vrstevníku Henrymu Moorovi, který se stejně jako ona narodil v Yorkshiru, se jen v posledních deseti letech věnovalo nejméně pět menších či větších výstav. Barbara Hepworth v tomto směru zůstala v ústraní. Ale připomenu, že po celou tu dlouhou dobu mlčení jsme mohli obdivovat její práce na veřejných prostranstvích v Londýně, třeba v Battersea Park, v Hamsteadu poblíž Kenwood House, nebo přímo v srdci metropole nad Temží na Oxford Street, kde nelze na obchodním domě John Lewis přehlédnout téměř šest metrů vysokou Okřídlenou figuru. Tuto sochu vytvořila roku 1962 ve svém ateliéru v přístavním městečku St. Ives.

Biog 25 |foto: Val Wilmer©Bowness, Hepworth Estate

Proč v Londýně až letos můžeme obdivovat její tvorbu v širším měřítku?Tak tady vysvětlení mám. Letos totiž bohužel uplynulo čtyřicet let od její tragické smrti, když 20. května 1975 uhořela ve svém ateliéru v Saint Ives. Ten se však podařilo rekonstruovat a dnes je jejím muzeem. V tamní zahradě je mnoho rozměrných skulptur, které se dívají k nedalekému Atlantiku. A nesmím zapomenout na její rodný Wakefield, kde se až v roce 2011 podařilo otevřít galerii nazvanou Hepworth Wakefield.

Co tedy současná výstava z její tvorby představuje?Více než sedmdesát prací ze dřeva i z bronzu. A jsou tu skulptury předchůdců a zároveň téměř vrstevníků Jacoba Epsteina a Henryho Moora. Tady právě vidíme, že její práce jsou s Moorovými sochami srovnatelné, s mnohými formami přišla dokonce před ním. Snad nejlépe charakterizoval kdysi její tvorbu historik umění Norbert Lynton: „Její sochařství bylo oproti Moorovi sice blíže úplné abstrakci, ale zároveň bylo bezprostřednější a důvěrnější lidsky.“ A právě tu lidskost v její tvorbě obdivuji. Navíc naprostá většina jejích skulptur přímo vybízí, aby je divák pohladil.

Barbara Hepworth, Autofotogram, 1932 |foto: The Hepworth Estate

Přináší výstava také něco neznámého z její tvorby?Určitě. Není to sice žádná dosud neznámá kresba, ano byla také vynikající kreslířkou, či dokonce socha, ale její fotografie, které byly nedávno znovuobjeveny v sochařčině archivu a jsou poprvé představeny veřejnosti. A nejsou to nějaké snímky z rodinného alba, ale fotografie krajin, ta pro ni mnoho znamenala, a překvapivě i koláže nebo dvojexpozice. Tato část výstavy tak odhaluje, jak velký význam měla pro její tvorbu právě fotografie.

Barbara Hepworth, Fotokoláž, Zurich, 1939 |foto: The Hepworth Photograph Collection