Popeláři. Funky muzikál s filozofickým podtextem.

Muzikály už nejsou výsadou hudebních divadel. Tento žánr nově zařadilo na repertoár i Švandovo divadlo v Praze. Tamní umělecký šéf, slovenský režisér Dodo Gombár se spojil s dramatikem Romanem Sikorou a hudebníkem Romanem Holým, aby společně vytvořili muzikál Popeláři. Komediální text s trefným podtitulem „Muzikál po našem“ vznikl přímo pro smíchovskou scénu. Příležitost zazpívat si a zatančit tak dostali zdejší herci, kteří se s podobnými úkoly moc často nesetkávají. V inscenaci si zahrají například Klára Cibulková, Patrik Děrgel nebo Zuzana Onufráková.

Do zaběhnuté party popelářů přišel úplný nováček. Absolvent filozofické fakulty si chtěl splnit svůj dětský sen, a tak se rozhodl stát se popelářem. Od svých nových kolegů se postupně doslýchá historky, které v práci i v životě prožili a nestačí se divit. Hlavně se tu ale často a s radostí zpívá.

Chlapecká touha stát se popelářem

Švandovo divadlo: Popeláři |foto: Alena Hrbková

Myšlenka napsat původní český muzikál přímo pro Švandovo divadlo se zrodila v hlavě Dodo Gombára. Ten prý s Romanem Holým už dlouho plánoval spolupráci na nějakém hudebním žánru: „Mám velmi rád jeho hudbu, muzikantské myšlení, inspiruje mě a baví. Námět jsem v hlavě měl ještě před tím, než jsem ke spolupráci ho oslovil.“ Právě prostředí popelářů bylo tedy od počátku jasné. Podle Gombára totiž symbolizuje chlapecké touhy a tvůrcům nabízí působivé trochu industriální prostředí.

Velkou část scény tedy zabírají plechové skříňky v zaměstnanecké šatně, všudypřítomné popelnice nebo obrovská zadní část popelářského auta. To všechno ale diváci sledují skrze řadu mikrofonů. K nim chodí herci zpívat. I proto, aby měli příležitost předvést i jiné než herecké polohy, Gombár muzikál zrežíroval.

Členové souboru se hudbě věnují i mimo jeviště

Robert Jašków hraje na bicí, Patrik Děrgel má vlastní kapelu a Tomáš Červinek je zase výborný pianista. Všichni tyto své schopnosti využili i na v muzikálu Popeláři. Stejně jako Andrea Buršová, která ve vycpaném kostýmu a s krátkou parukou hraje manželku jednoho z popelářů: „Strašně ráda zpívám, mám svoje hudební těleso, jsem nadšená z každé pěvecké možnosti.“

Ztřeštěné figurky s načesanými vlasy, nalepenými knírky a parukami se představením proplétají od začátku do konce. I když je ale muzikál Popeláři opravdová taškařice, Dodo Gombár by ho nerad nazýval pouhou komedií: „Chtěl bych, aby se vtip odehrával na pozadí vážnějšího tématu: přebytku, který mě zajímá už dlouhodobě. Možná se v odpadcích topíme a ani o tom nevíme.“