Rubens: vlámský "Homér malířství" vystavuje v Londýně

Jaký byl odkaz tohoto velkého vlámského malíře?Skutečně nesmírný, jak ostatně napovídá podtitul výstavy, který zní Od van Dycka po Cézanna. Peter Paul Rubens byl jednou z největších a nejvlivnějších postav barokního umění v severní Evropě v první polovině 17. století.

Připomenu, že právě Rubens byl učitelem Anthonise van Dycka. Rubens svou výraznou stopu zanechal v mnoha evropských zemích. Maloval v Mantově, Florencii, v Římě i v Paříži. V Antverpách si postavil dům, v němž žil se svou rodinou a shromažďoval svou bohatou uměleckou sbírku, byl tam obklopen svými žáky a často navštěvován milovníky výtvarného umění.

Lov na tygra, lva a leoparda (1616) |foto: MBA, Rennes Dist.RMN-Grand Palais Adélaïde Beaudoin

Navštívil Rubens také Británii?Ano, poprvé navštívil Británii v roce 1629. Do Londýna přicestoval 1. června a ubytovali jej na třídě Strand, v londýnské rezidenci vévodů z Buckinghamu zvané York House. Účel jeho cesty však původně nebyl umělecký, ale diplomatický, protože Rubens nebyl jen malíř, grafik, tiskař, sochař, architekt či obchodník, ale vedle toho všeho stihl také jako „melouch“, jak doslova napsal recenzent listu The Independent Boyd Tonkin, působit v diplomatických službách. Rubensovým úkolem v Anglii bylo sjednat mírovou smlouvu se Španělskem.

Ovšem anglický král Karel I., velký příznivec umění, velký sběratel obrazů, využil Rubensovy přítomnosti a zadal mu výzdobu Banqueting House, části Whitehallského paláce, královské rezidence v srdci Londýna. Shodou okolností byl právě před Banqueting House, jediné části paláce, která se dochovala do dnešních dnů, tak právě před ním byl Karel I. 30. ledna 1649 popraven. To však již s Rubensem samozřejmě nesouvisí, slavný malíř zemřel již o devět let dříve.

Triumf Jindřicha IV. (1630) |foto: The Metropolitan Museum of Art Art Resource Scala Florence

Na které další malíře, kromě dvou mistrů uvedených v podtitulu výstavy, měl ještě Rubens vliv či je inspiroval?Ten výčet jmen by byl opravdu dlouhý, uvedu proto malíře, jejichž díla jsou na výstavě zastoupena. Takže jsou především dva Francouzi, Jean-Antoine Watteau a o sto let mladší Eugène Delacroix. Rubensova tvorba měla rovněž velký vliv na několik členů britské Královské akademie, v jejichž prostorách se ostatně výstava koná.

Byli to Thomas Gainsborough a také John Constable, jehož práce zastupuje na výstavě olejová skica proslulého obrazu Vůz na seno, zapůjčená z Muzea Viktorie a Alberta jen krátce poté, co se jsme mohli plátno obdivovat na tamní expozici věnované tomuto významnému anglickému krajináři. A Rubensovy nástěnné malby v Banqueting House inspirovaly přibližně po osmdesáti letech od jejich vzniku anglického malíře sira Jamese Thornhilla, který vyzdobil strop Painted Hall v Greenwich Hospital. Jen pro zajímavost, v tomto sálu, tedy Painted Hall byla na počátku ledna roku 1806 vystavena rakev s ostatky admirála Nelsona, který padl v říjnu předchozího roku v námořní bitvě u Trafalgaru. Toto Thornhillovo dílo je na výstavě zastoupeno olejovou skicou o rozměrech 96 krát 66 centimetrů.

Večerní krajina (1630-1640) |foto: Museum Boijmans van Beuningen, Rotterdam

Jak je výstava rozdělena?Kurátoři připravili výstavu podle jednotlivých témat, takže tu procházíme sály, jež jsou nazvány Poetičnost, Portréty, Religiozita, v této části je také jeden neobvyklý exponát - čínský porcelánový talíř z let asi 1710 až 1720, na níž neznámý umělec zobrazil Krista na kříži. Tento čínský výtvarník se inspiroval Rubensovou rytinou Ukřižování Krista z počátku 17. století. Jezuitští misionáři přinesli tuto rytinu do Číny a tak se dostala do rukou tomu neznámému umělci. To, že porcelánový talíř maloval podle Rubense je zcela nezpochybnitelné, kompozice i ztvárnění jednotlivých postav je téměř zcela identické.

Další části výstavy se pak jmenují Divokost a Smyslnost. V posledním výstavním sálu najdeme, možná trochu překvapivě, díla výtvarníků 20. století i dokonce umělců současných. Zde jsou vystavena díla takových velikánů jako Francis Bacon, Lucian Freud či Frank Auerbach. Kurátorkou této poslední části je současná mladá britská výtvarnice Jenny Saville, která tu rovněž představila jednou svou práci, kterou vytvořila speciálně pro tuto Rubensovskou expozici.