Nové poznatky o retrovirech
Některé retroviry, patřící do zvláštní skupiny virů, mohou zabíjet. Jiné ale mohou být pro člověka neškodné nebo dokonce nezbytné. Čeští vědci o nich získávají nové důležité poznatky.
Retroviry dokážou pomocí speciálního enzymu zvaného reverzní transkriptáza přeměnit svou dědičnou informaci v podobě jednovláknové RNA na dvojvláknovou DNA. Tu pak mohou začlenit do buněčného jádra napadené buňky mezi její vlastní DNA, a tímto způsobem mohou v dané buňce dlouhodobě přežívat.
Některé mohou způsobit, že se normální buňka zvrhne v buňku nádorovou, jiné mohou napadat lymfatickou tkáň a způsobit rozvrat imunity. Řadí se mezi ně také virus HIV vyvolávající onemocnění AIDS.
Za dlouhodobý výzkum retrovirů získal letos prestižní Cenu Akademie věd ČR tým vědců z Ústavu molekulární genetiky pod vedením doktora Jiřího Hejnara.
Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Jelena Mašínová: Motýlí smrt. Strhující milostná tragédie odvyprávěná v 18 telefonických rozhovorech
-
Podoby přitažlivosti. Povídky Miloše Urbana, Hany Lundiakové, Kateřiny Rudčenkové a dalších autorů
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
