Vlčí jáma, Mrtvé duše a rozhovory s dokumentaristy

25. září 2014

Michal Zahálka v Lidových novinách hodnotí inscenaci Martina Františáka Vlčí jáma v Divadle v Dlouhé, která je adaptací nejslavnější prózy Jarmily Glazarové. Divadelní Vlčí jáma podle Zahálky nespočívá na důkladném motivování a jasně čitelném dramatickém oblouku, stojí někde na pomezí konvenčně dramatického tvaru a velkého výtvarně-smyslového plátna. Výsledkem je prý velkolepé moderní divadlo – rafinované a divácky náročné, ale díky intenzivnímu herectví celého souboru nesmírně emocionálně působivé.

Pavel Vokatý kritizuje v Hospodářských novinách film režiséra Benjamina Tučka Plán. Dokumentarista pět let sledoval pražské politiky, developery, občanské aktivisty i architekty točící se v soustředných kruzích okolo úředního dokumentu, který pro jedny znamená zlatý důl a pro druhé noční můru.

J. P. Kříž píše v Právu o dramatizaci Gogolových Mrtvých duší. Autory dramatizace jsou Hana Burešová a Štěpán Otčenášek, inscenace měla premiéru 20. září v brněnském Městském divadle. „Kam letíš Rusko, pověz? Neodpovídá. Rusko se žene vpřed a s nelibostí mu ustupují ostatní národy.“ Obraz Ruska v inscenaci vyzařuje podle Kříže ze všeho nejvíc vlastně nemožnost jakékoli jeho proměny.

Jiří Peňás pro Lidové noviny připravil rozhovor s česko-německou historičkou Nataschou Drubek. Ta uspořádala konferenci o nacistických „filmech z ghett a lágrů“. Uplynulo totiž 70 let od vzniku filmu Terezín, dokumentární film z židovského sídelního území. Film natočil v terezínském ghettu slavný německý režisér židovského původu Kurt Gerron a podle historičky měl splňovat určitý úkol: Čelit sovětsko-polskému zpravodajství z koncentračního tábora Majdanek, osvobozeného Rudou armádou 24. července 1944. Za hotovým filmem pak prý stojí hlavně oportunismus esesáků podmíněný snahou zachránit se. Chtěli nabídnout vše, co by jim mohlo pomoci před soudem po válce.

Literární a kulturní příloha Práva Salon přináší mimo jiné rozhovory se dvěma dokumentaristy, Lindou Jablonskou a Bohdanem Bláhovcem. Bohdan Bláhovec v rozhovoru s Ludmilou Kábrtovou říká: „Momentálně jsem jedním z režisérů cyklu veřejnoprávní televize Kmeny, což je volná adaptace knihy Vladimíra 518 o subkulturách. Na mě vyšly český rapový kmen a český gotický kmen. To mě teď pohlcuje nejvíc, točíme každý den. (…) Způsobem života je mi většina těch, které natáčím, velmi sympatická. Rozumím jim.“

A Linda Kallistová Jablonská v Salonu zase Tereze Šimůnkové vypráví o svojí účasti v projektu My Street Films, který podle londýnského vzoru vyzývá Pražany, aby natočili krátký snímek z ulice, kde bydlí, a pověsili ho na internet. Film Jablonské je o kontroverzním bourání hotelu Praha. Na otázku, zda jí chybí, odpovídá: „Stavba byla vážně obrovská a proporcemi se spíš hodila někam na ruské pobřeží. Nicméně jsem byla spíš pro její zachování. Kromě jiných důvodů mě štve i z čistě ekologického hlediska, že se zbouralo něco, co stálo relativně krátkou dobu. Považuju to za plýtvání materiálem, energiemi, lidskou prací.“

autor: Adam Rut
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.