La Sylphide přitančí na ostravské jeviště s dánskou baletní školou
Repertoár Národního divadla moravskoslezského obohatí romantický balet o nenaplněné lásce La Sylphide. Klasické dílo vytvořil velikán dánské choreografie August Bournonvill, který patří k nejvýraznějším osobnostem baletní historie.
Poprvé se La Sylphide objevila na scéně Národního divadla v roce 2008. Baletní soubor si tehdy ke spolupráci pozval hosty z Královského dánského baletu. Podobnou taktiku zvolili i v Ostravě, kde se na vzniku inscenace podílela někdejší tanečnice dánského baletu, choreografka Karina Elver:
„Pro mě je La Sylphide jeden z nejlepších baletů Augusta Bournonvilla. Má velmi dramatický příběh, který dokáže promlouvat k lidem i po mnoha letech, před kterými vznikl.“ Příběh vychází ze skotské bajky o lesních vílách a mladíkovi, který těsně před svatbou propadne kouzlu jedné z nich. Jeho honba za snivou láskou ale k ničemu dobrému nevede, dodává šéfka ostravského baletu Lenka Dřímalová:
„James příliš plane za svým nereálným snem, opouští realitu, svoji budoucí snoubenku. Nakonec ani sen nedostihne a ztrácí i ji. Jedna z hlavních postav na začátku představení dává sudby, kterým nikdo neunikne. Otázka zůstává i dnes – jsme schopni změnit svůj osud?“
Balet, jehož kroky se dědí z generace na generaci
Tanečník a choreograf August Bournonvill se v La Sylphide inspiroval stejnojmenným baletem Philippa Taglioniho, který svou premiérou 1832 předznamenal novou éru romantického baletu. August Bournonvill ji viděl o dva roky později a vytvořil vlastní inscenaci, která se v Královském dánském baletu hraje nepřetržitě až dodnes.
„Je to dánský národní balet, který si uchovává svou tradiční podobu. Z generace na generaci nezmění ani krok.“ Ve stejné podobě ho uvidí i ostravští diváci. Podle Lenky Dřímalové je čeká klasický balet plný skotských tanců a ladných vil tak, jak ho vytvořil August Bournonvill: „Tento balet vůbec není jednoduchý. Jeho technika je náročná a pro soubor je to výzva – pokud nejste v dobré fyzické kondici, tak to neuskáčete, neutočíte.“
Tancuj jako bys byla z porcelánu!
To potvrzuje i choreografka Karina Elver, která za svou taneční kariéru v Královském dánském baletu ztvárnila nespočet Bournonvillových hrdinek: „Ve srovnání s ruskou baletní školou technika Bournonvillova vyžaduje rychlejší práci nohou, je striktnější. Ruská škola je samozřejmě úžasná, velkolepá a nádherná. Ale to je také La Sylphide, která má něco navíc. Pro mě je to třeba zaměření na detaily, ale také humor, šarm. Vyžaduje od tanečníků i kus herectví.
Moje úplně první baletní představení bylo v La Sylphide. Bylo mi devět let, hrála jsem malou holčičku. Vyrůstala jsem vlastně s Bournonvillovým stylem, provázel mě od malička do teď. Jeho styl znám dokonale a ano, je to moje srdeční záležitost.“ Postřehy choreografky Kariny Elver bedlivě sledovala také tanečnice Chiara Lo Piparo, která bude dnes pro ostravské publikum tou první La Sylphide:
„Není to jen o tom být vílou. Je důležité pochopit, že nejste z tohoto světa. Nejste obyčejná lidská bytost, ale součást přírody. Na to musím při tanci neustále myslet. La Sylphide je čistá, nevinná bytost, která necítí zlost. Na jedné z posledních zkoušek mi choreografka řekla, ať jsem tak křehká jako porcelán.“
Nejposlouchanější
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění. Poslechněte si oceněnou audioknihu roku
-
Náramný pohřeb a O zkroceném poručíkovi. Povídky dánského spisovatele a námořníka Jørna Riela
-
Podoby přitažlivosti. Povídky Miloše Urbana, Hany Lundiakové, Kateřiny Rudčenkové a dalších autorů
-
Josef H. A. Gallaš: Mé žalosti a mé bolesti. „Truchlivá autobiografie“ nešťastného autorova života



