Knižní novinky: Lev a jednorožec; Eseje a zápisky; Okamžik medvěda; Emanuel Frynta

V nakladatelství Argo vychází první část čtyřsvazkové edice vybraných esejů a publicistických textů George Orwella. Práce z let 1928 až 1941 ukazují tohoto britského spisovatele a novináře coby neohroženého reportéra, který sází na očité svědectví, i coby myslitele, jemuž je zdravý rozum nad všechny ideologické obezličky. „Velká část levicového myšlení je tak trochu hra s ohněm prováděná lidmi, kteří ani nevědí, že oheň pálí,“ píše autor, celoživotně inklinující k levici, odmítající však jakoukoli politickou manipulaci či totalitu. Orwellovo psaní pro noviny má čapkovský švih a ještě jakousi plebejskou drzost navíc.

„Prosím vás, přestaňte mi posílat tyhle děsný kecy!“ tak začíná jeho odpověď na anketní otázku ohledně španělské války, kterou autor prožil na vlastní kůži a nehodlal o ní planě teoretizovat. Orwella nezajímaly ani tak ideje, jako situace člověka, kterou tyto ideje vytvořily. V reportážích, které bychom dnes nazvali investigativními, sleduje své hrdiny často až na samé dno - do věznic či na popraviště. I autorovy knižní recenze zůstaly kupodivu nadčasové, neboť v nich akcentuje problémy obecně lidské spíše než literární. „Moderní člověk se tak trochu podobá přeseknuté vose, která dál saje džem a předstírá, že ztráta dolní poloviny těla nehraje roli,“ píše v reakci na Millerův Obratník Raka narážeje na obecné důsledky zhroucení náboženské víry. Orwellovy eseje, vycházející pod názvem Lev a jednorožec, přeložila Kateřina Hilská.

Eseje a zápisky

Pierre Reverdy: Eseje a zápisky |foto: Nakladatelství Arbor vitae

Nakladatelství Arbor vitae nabízí nahlédnutí do tvůrčí dílny francouzského básníka a esejisty Pierra Reverdyho. Jeho Eseje a zápisky, jak zní titul knihy, pocházejí z autorova pozdního období, kdy zpřetrhal svazky s pařížskou avantgardou a uchýlil se do dobrovolné klauzury. Zde, v klidu a s odstupem, znovu promýšlel, co přinesly výboje moderního umění, zejména kubismus, a zdali a jak se proměnily obecné principy tvorby. Texty, v nichž se snoubí erudice vzdělance s citlivostí básníka, přeložila Jitka Hamzová.

Okamžik medvěda

Současné polské myšlení o umění, politice a světě vůbec přináší svazek Olgy Tokarczuková Okamžik medvěda. Oceňovaná spisovatelka zde v drobných zamyšleních nahlíží současnost skrze různorodou optiku. „Neustále mě překvapuje, jak obdivuhodně přesné diagnózy ducha času nabízí nejen odborná filozofická literatura, ale také popkultura určená nejširším masám,“ píše autorka v souvislosti s filmem Matrix, který podle ní pokládá doslova „filozofickou otázku o charakteru reality a člověka“. Knihu přeložil Petr Vidlák, vydal Host.

Emanuel Frynta

Emanuel Frynta: Eseje |foto: Nakladatelství Torst

Na závěr ještě nahlédnutí do tuzemské esejistiky. Přestože od úmrtí básníka, překladatele a esejisty Emanuela Frynty uplynuly bezmála už čtyři desetiletí, jeho dílo zůstává podivuhodně svěží – a také ne zcela doceněno. Změnit by to mohl přítomný kompletní soubor autorových úvah o výtvarném umění a literatuře ruské, španělské i zdejší, najmě o Kafkovi, Haškovi, Hrabalovi či o Ignátu Herrmannovi. Součástí knihy, kterou vydalo nakladatelství Torst, je obrazová příloha, představující Fryntu také jako pozoruhodného fotografa.