Berlinale zná vítěze; Osvobozené divadlo Semafor; Ambice Michaela Kocába

Titulky deníků neskrývají překvapení. Hospodářské noviny článek nadepsaly Film patří Číně a Mladá fronta Dnes Berlinale nečekaně přálo Asii. Narážejí na fakt, že čtyři z osmi hlavních cen si odvezli filmaři asijských kinematografií. Zlatého medvěda pro nejlepší film dostalo čínské kriminální drama Černé uhlí, tenký led a představitel jeho hlavní role Liao Fan získal cenu pro nejlepšího herce.

„Mezi hlavními festivalovými tématy rezonovalo globální oteplení (Snowpiercer a vietnamská sci-fi 2030), dospívání (Boyhood, Station of the Cross), díky ceně Teddy tu bylo dost snímků s homosexuální tématikou, na Potsdamer Platzu navíc planul „duhový“ olympijský oheň,“ napsal pro Hospodářské noviny zpravodaj Aktuálně.cz v Berlíně Šimon Šafránek.

Jak dodává, množství filmů promítaných na Berlinale, teď zamíří i do Česka. Například v březnu diváci uvidí snímky Grandhotel Budapešť nebo velkolepou adaptaci pohádky Kráska a zvíře.

Druhým tématem dnešních deníků jsou nedožité devadesáté narozeniny Jiřího Šlitra. Inscenaci Osvobozené divadlo Semafor, kterou uvedlo domovské divadlo na své dejvické scéně v den jubilea, hodnotí Právo.

„V dvouhodinovém scénickém leporelu zazní na tři desítky písniček z repertoáru Osvobozeného divadla i Semaforu a Šlitr by měl určitě radost z toho, že vedle Jiřího Suchého a Jitky Molavcové jsou tu mladí zpěváci, kteří si s jeho, Suchého i Ježkovou hudbou výborně rozumějí,“ chválí Radmila Hrdinová.

Redaktorka vyzdvihuje například hostujícího frontmana skupiny Chinaski Michala Malátného. Inscenace získala od Práva 90 procent.

Lidové noviny upozorňují, že právě vychází čtyřalbum nazvané Šlitr zpívá Šlitra: Písničky a Ďábel z Vinohrad. Na deskách najdete nejen písničky, ale i semaforská představení. Michal Bystrov jako virtuózní označil Šlitrovy hrátky s tempem, rytmem a výslovností.

„Je jako Charlie Chaplin, jen u klavíru, který má dokonale zvládnutý. V písničce o třech tetách dělá, že nemůže přečíst Suchého škrabopis, blbůstku Chovám doma medvěda brouká jakoby v polospánku, u Strangers in the Night předstírá, že nikdy neuměl anglicky,“ popisuje Michal Bystrov.

Ambice Michaela Kocába jsou tradičně vysoké, konstatuje v Mladé frontě Dnes Ondřej Bezr. Podle něj i přes Kocábovu profesionalitu nelze očekávat, že do světa prorazí s novým mezinárodním projektem Aftershocks, který vydal svou první desku. Redaktor míní, že album je koncepčně rozháranou sbírkou pokusů o metalový výraz utopený v 80. letech.

„Všechno je beznadějné a hlavně uzavřené retro, které už snad nemůže oslovit ani tehdejší přesvědčené metalismy. Údajná „virtuozita“, na kterou se bez vnitřního obsahu málokdo chytne, dojmu nepomáhá. Kocáb jako zpěvák se v tomto žánru sice pohybuje celkem zdatně, ale jeho pokusy o jakési blackmetalové chroptění nebo naopak vysoké forzírované rejstříky působí absurdně,“ myslí si redaktor a desce dal 30 procent.