Febiofest; Špinavý trik; Rusalka z MET; Listář Michaila Šiškina

Podle novin láká Febiofest zejména na filmy ze severu Evropy i s účastí českých herců – například děti z Dismanova rozhlasového dětského souboru hrají pionýry ve filmu Láska, soudruhu! Retrokomedie vzniklá ve finsko-české koprodukci vypráví příběh jazzové kapely, která se v šedesátých letech vydá z Československa do Finska.

Kromě sekce Světla severu chystá Febiofest také novou soutěž „I ty jsi filmařem“. Krátké filmy natočené na mobil nebo tabletem může veřejnost posílat do 15. února. Autoři nejlepších snímků budou na Febiofest pozváni a zúčastní se workshopů se zahraničními filmaři.

Právo přináší recenzi detektivní komedie Špinavý trik. Má tři zlaté glóby, deset oscarových nominací a vstupuje do českých kin. Věra Míšková hned v titulku konstatuje, že herecky je Špinavý trik brilantní, což potvrzuje i Sdružení filmových a televizních herců, které ho ocenilo jako film s nejlepším obsazením. Přestože příběh je podle recenzentky překombinovaný a zdlouhavý, zábavy přináší hodně. Špinavý trik je film, který má styl, uzavírá Míšková a uděluje mu 80%.

Z filmařského světa jsou ještě další články v dnešním tisku. Mladá fronta Dnes hodnotí film Klub poslední naděje, jehož protagonista Matthew McConaghey je nominován na Oscara. A Michal Sedláček podává v Lidových novinách zprávu o průběhu festivalu Sundance, zaměřuje se zejména na soutěžní program.

Magazín Pátek Lidových novin otiskuje dva velké rozhovory. Se spisovatelem a dramatikem Milanem Uhde mluvila redaktorka zejména o jeho šestisetstránkové knize pamětí.

Rusalka Antonína Dvořáka bude přenášena z Metropolitní opery do tisíců kin v České republice i ve světě. Také o tom mluví v Pátku sopranistka Renée Flemingová. Přenos proběhne osmého února. A jeho návštěvu doporučuje v rozhovoru i pěvkyně: „Obsazení je fenomenální, uvidíte, že je fantastické. A tento můj dojem se nyní při zkouškách jen a jen potvrzuje.“

Hospodářské noviny se na straně věnované knihám zaměřují na milostný román ruského autora Michaila Šiškina Listář. Tento román v dopisech považuje kritik Marek Šindelka za knihu, která tepe krví, nečím živým. Touha žít je do textu napěchována do poslední stránky, píše o Šiškinově Listáři.