Na Vejšce už Gymplu ztrácí říz; razantní aktualizace Strakonického dudáka v Národním divadle; elektronické čtečky se prosazují pomalu

Vejška je pokračováním filmu Tomáše Vorla Gympl. Jak píše Právo, cesty dvou kamarádů v podání Jiřího Mádla a Tomáše Vorla mladšího, jejichž zálibou a vášní zůstalo z pubertálních časů nelegální sprejerství, se v pokročilejším věku zvolna rozcházejí.

„Hlavní problém spočívá v absenci příběhu. Vejška je jen sledem situací a drobných historek, které rozmělňují to, co již řekl Gympl, zajímavý mimo jiné seznámením (nezasvěcených) diváků se světem graffiti,“ hodnotí Věra Mišková z Práva a dává 45 procent.

60 procent uděluje snímku Mladá fronta Dnes. Mirka Spáčilová kritizuje, že Vejška nemá téměř žádný děj.

„Gympl byl drsnější, přesnější, silnější než Vejška. Nicméně ji vedle hudby, která vždy v hodině dvanácté usměrní „vyměklý“ tón, pozvedá nevyřčené hoře z dospělosti. Tedy poznání, že se nůžky letitého přátelství stále více rozevírají a posledním pojítkem zůstává už jen graffiti. Což je najednou málo,“ dodává Mirka Spáčilová.

Razantní aktualizaci se nevyhnul ani Strakonický dudák, všímají si Hospodářské noviny. Podle nich Národní divadlo v Praze připravilo hody „divého Jana Antonína Pitínského“. Marie Reslová píše, že nový Strakonický dudák připomíná tradiční inscenace Tylovy báchorky jen vzdáleně. Režisér rozebral divácky oblíbený kus jako dítě hračku na jednotlivé výstupy a společně se scénografem oblékl každý z nich do jinak strakatého kabátku.

V oblíbené „národní“ báchorce tak prý defilují před očima publika vizuálně efektní, ale stylově i významově dost nesourodé výjevy, ve kterých lze číst mnoho zajímavých odkazů k současnosti. Svůj článek Marie Reslová uzavírá takto:

„Razantní aktualizace je dnes běžný divadelní postup, jenže nesmí zůstat jen u svévolných vizuálních obrazů a – třeba dobře míněných – spekulativních tezí.“

Lidové noviny si všímají, že Erbenova Kytice a České pohádky patří k nejvydávanějším u nás. Nejnověji obě knihy vyšly v projektu Česká knižnice. Současné vydání obsahuje důkladný doprovodný text literárního historika Mojmíra Otruby, který díla komentuje a osvětluje z pozic literárněhistorických, komparativních a textologických. Podle Jiřího Peňáse je to zajímavé čtení.

Knihovna začne půjčovat čtečky už koncem října |foto: Andrea Kratinová

Elektronické čtečky se prosazují pomalu, protože nevoní a nešustí, zjistila Mladá fronta Dnes. Přestože počet čteček roste, existuje stále velká skupina lidí, kteří je zarputile odmítají. Důvodem je nostalgie a pak také nízká nabídka nakladatelů. Deník cituje ze statistik knihkupců, podle kterých jen 15 procent titulů vychází jak v papírové, tak elektronické podobě.