Jak vybrat ze záplavy dat ta důležitá?
Moderní přístroje dodávají vědcům nepředstavitelní množství dat – a v nich je potřeba se rozebrat a vybrat jen ty nejzajímavější, což je velmi obtížné.
V letošním roce si připomeneme 60. výročí založení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN), kde vědci v urychlovačích částic, včetně toho největšího a nejsložitějšího na světě zvaného LHC, zkoumají základní stavební kameny hmoty – elementární částice – a jejich interakce, tedy síly, kterými na sebe částice působí.
Jedním ze základních problémů, kterým přitom čelí, je, jak se vůbec vyznat v nepředstavitelném množství údajů, které zaznamenávají, když se v urychlovači LHC srážejí při obrovských rychlostech a energiích miliardy elementárních částic.
Vznikají přitom jiné, sekundární částice, které mají nejrůznější různé fyzikální vlastnosti; procházejí různými vrstvami detektorů a složitým způsobem se dál rozpadají. Jen některé však jsou pro vědce zajímavé a mají takové vlastnosti, které mohou vést k novým objevům. Je třeba je pečlivě vybírat a ostatní nezpracovávat, říká v rozhovoru s Janou Olivovou doktor Jiří Mašík z Fyzikálního ústavu Akademie věd a Univerzity v Manchestru.
Nejposlouchanější
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.