Pressburger Klezmer Band: Tants mit mir
Bratislavská klezmerová kapela Pressburger Klezmer Band vznikla v polovině devadesátých let a byla vůbec první slovenskou kapelou, která začala hrát klezmer. Za těch bezmála dvacet let věhlas kapely přesáhl daleko za hranice Slovenska.
Na samém sklonku loňského roku dokonce muzikanti podnikli společné koncertní miniturné s Lorinem Sklambergem z legendárních Klezmatics. V loňském roce také představili zbrusu nový koncertní program pod názvem Východ! Inspirovali se v něm hudbou všech národů a etnických skupin, jejichž tance a písničky kdysi inspirovaly klezmorim – lidové židovské muzikanty, ať to byli Rusíni, Ukrajinci, Poláci, Srbové, Němci, Maďaři nebo Rómové.
Tyto hudební výlety jsou patrné na jejich aktuálním albu z roku 2012 „Tants mit mir!“. Do nahrávacího studia tehdy přizvali srbskou zpěvačku Anitu Ribar, akordeonistu Miroslava Vukoviče z Bosny a Hercegoviny a také britského klarinetistu Merlina Shepherda
Žijeme v době fúzí, a tak i muzikanti z kapely Pressburger Klezmer Band nechávají do hudby Židů střední a východní Evropy pronikat jazz, reggae a latinu. Jejich poslední album Tanst mit mir! – „Tancuj se mnou!“ bylo nominováno. „Radio_head_award“ jako jedno z pěti nejlepších alb v kategorii world music & folk, která se na trhu objevila v roce 2012.
V odpolední Mozaice zazní výběr z těchto skladeb: Grichesher Tantz; Double Moyshe/Počúvni krčmára; Kosovski božuri; Ciganka sam mala; Shloymele liber; Šetnja Balkanom
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.