Zmizí spolu s hmotou, která spadne do černé díry, i veškerá informace o ní?

Snad žádné jiné objekty ve vesmíru neprobouzejí takovou zvědavost jako černé díry. O jejich vlastnostech se dohadují i ty největší vědecké kapacity. To je patrné i z knihy Leonarda Susskinda „Válka o černé díry“ s podtitulem „Souboj se Stephenem Hawkingem o záchranu principů kvantové mechaniky“, kterou koncem loňského roku vydala ve spolupráci nakladatelství Paseka, Argo a Dokořán. Autor – sám vynikající teoretický fyzik – vyhlásil před lety svému světoznámému kolegovi Stephenu Hawkingtovi „válku“ o důležitý fyzikální princip, totiž zda se při pádu hmoty do černé díry ztrácí veškerá informace o ní.

Nezasvěceným to může znít jako podružnost, ale problém zvaný „informační paradox černých děr“ úzce souvisí s úsilím vědců propojit dva základní pilíře současné fyziky: kvantovou mechaniku, která popisuje svět elementárních částic, s Einsteinovou obecnou teorií relativity, která popisuje vesmír v největších měřítkách. Černé díry nabízejí v tomto ohledu zajímavé možnosti výzkumu, jak potvrzuje i docent Vladimír Karas, ředitel Astronomického ústavu Akademie věd.