Rok 1913 mapuje Florian Illies, od extáze po Manna

2. leden 2014

Zatím si zvykáme psát v letopočtu místo 13 číslici 14 a různě bilancujeme, jedna německá knižní novinka se ohlíží ještě hlouběji do minulosti, k roku 1913. V čem byl mimořádný? Florian Illies sestavil jakousi kulturní kroniku, která sto let poté jistě ležela pod mnohým vánočním stromečkem. Pročetla ji také naše spolupracovnice v Německu Eva Novak.

Co všechno se v tomto roce stalo? Florian Illies, který je povoláním fejetonista, měl při výběru naprosto volnou ruku, tím chci říci, že nebyl povinován líčit historické události. Sestavil tedy podle svého vybraného vkusu kulturní čítanku roku 1913. Pilně a odborně pročítal kroniky, korespondenci a časopisy a vybral kulturně zajímavé události. Každé věnuje maximálně tři stránky a řadí je za sebe tak, aby měly návaznost.

Kokain i Kafka

V literatuře, hudbě i ve výtvarném umění vznikaly za krajních podmínek extrémy. Mezi Paříží, Londýnem, Berlínem a Benátkami potkáváme na stránkách Illiesovy knihy umělce, kteří také extrémně žijí a v možné předtuše příštích událostí žijí naplno – ve hře je kokain, alkohol, láska a nenávist, tvorba i destrukce.

Jeden rok očima prominentních účastníků. Ti, které si Florian Illies pro svou „čítanku“ vybral, jsou téměř bez výjimky géniové nebo přinejmenším vedoucí osobnosti toho kterého kulturního proudu.

„V lednu 1913 byla patentována látka pro drogu extázi. Prada otevřela první butik v Miláně a matka Karla a Thea Albrechtů první prototyp Aldi-Supermarketu.“ To jsou první věty Illiesovy knihy, která se zkratkovitě zabývá posledním mírovým rokem před první světovou válkou.

A následují krátké zprávy o tom, že zatím co si Robert Musil už dělá první poznámky ke knize Muž bez vlastností, Franz Kafka se pokouší o Felice Bauerovou a Karl Kraus se zamiluje do Sidónie Nádherné, o kterou se zajímá i Rilke. Hitler se v létě stěhuje do Mnichova, ale předtím strávil nádherné jaro ve Vídni a procházel se stejným parkem jako v té době Stalin. Thomas Mann si dělá první skici ke Kouzelnému vrchu. A nezapomeňme: v témže roce píše Gertruda Steinová legendární větu: Růže je růže, je růže, je růže…

Florian Illies vzbuzuje chuť k dalšímu studiu

Jistě, Florian Illies má obrovskou výhodu: on totiž ví, co v příštím roce nastalo. Z tohoto hlediska také vybírá určité citáty a události, které působí předvídavě, ba téměř jasnovidně. Přesto, že se kniha tak očividně vluzuje do naší přízně a ráda bych viděla toho, kdo odolá – je – odhlédneme-li od tohoto faktu – bezesporu poučná, zábavná a vzbuzuje chuť na víc, hlavně na víc informací o tomto hraničním roce dvacátého století.

Florian Illies: 1913. Nakladatelství S. Fischer, Frankfurt 2013. 320 stran. U nás vydal Host.

autoři: Eva Novak , Karel Kratochvíl
Spustit audio