Polymerní micelární systémy pro dopravu léčiv do nádorů
Cesta v objevu účinných způsobů dopravy léčiv do příslušných tkání nebo k lepším diagnostickým metodám je dlouhá a vyžaduje souhru mnoha oborů, od syntézy organických látek a chemii polymerů přes fyziku či analytiku až k biologii.
Martin Hrubý z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd, který za své výzkumy letos získal cenu Otty Wichterleho pro mladé vědecké pracovníky, se při konstrukci systému, které by měly sloužit k diagnostice onemocnění, včetně nádorových, se zaměřuje na využít nanoobjektů – o velikostí několika desítek až stovek miliontin milimetry:
„Jsou to systémy, které jsou tvořeny buď velkými molekulami, makromolekulami, polymery nebo tzv. supromolekulárními systémy. To jsou shluky větších molekul, které se dohromady chovají jako jeden celek. Mají specifické biologické chování, které vyplývá z jejich velikosti. Například pevné nádory vykazují tzv. EPR efekt – když se v těle vytváří pevný nádor, nemůže růst, dokud si na těle nevynutí tvorbu nových cév, které by ho vyživovaly. Tyto nové cévy jsou ,děravé‘ a nanoobjekty se do nich dobře dostávají.“
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.