Vídeňské portréty z přelomu století v londýnské Národní galerii

10 fotografií

Jak například upozorňuje výtvarný kritik listu The Daily Telegraph Richard Dorment hned v úvodu své recenze, přesnější či výstižnější název výstavy by byl „Portréty příslušníků střední třídy ve Vídni od roku 1867 do roku 1918“. „Ovšem takový název by zřejmě mnoho návštěvníků nepřilákal,“ říká Richard Dorment. Celkem výstava představuje více než 70 prací. Většina je zapůjčena z předních galerií a muzeí Evropy, pochopitelně především z Vídně, ale také třeba z Budapešti, a rovněž z Ameriky.

Výstavě bezesporu vévodí práce tria proslulých malířů – Gustava Klimta (1862–1918), Egona Schieleho (1890–1918) a Oskara Kokoschky (1896–1980). K nim můžeme ještě přiřadit Richarda Gerstla (1883–1908) a také Arnolda Schönberga (1874–1951), který byl nejen známým hudebním skladatelem, ale rovněž vynikajícím malířem.

Zbytek autorů jsou dnes naprosto neznámá jména a dokonce o některých můžeme konstatovat, že na výstavě jsou jen do počtu. Jmenujme alespoň některé: Ferdinand Georg Waldmüller (1793–1865), Broncia Koller (1893–1934), Carl Moll (1861–1945), Richard Gerstl, Josef Maria Auchentaller (1865–1949), Anton Romako (1832–1889), Gyula Bencúr (1844–1920), Hans Canon (1829–1885), Teresa Feodorowna Ries (1874–1852) či Isidor Kaufmann (1853–1921).

Portrét s pohnutý osudem

Na výstavě můžeme pohlížet do tváří příslušníků tehdejší střední třídy – umělců, jejich donátorů, rodin, přátel, intelektuály i tehdejších celebrity.

Gustav Klimt, Portrét Amalie Zuckerkandl, olej na plátně, 1917–18|foto: © Belvedere, Vídeň

Velmi zajímavý a působivý je například nedokončený portrét Amalie Zuckerkandl, na němž pracoval Gustav Klimt v letech 1917 až 1918, tedy až do své smrti. Portrét Amalie, která se stala v roce 1942 obětí holocaustu, koupil její přítel, židovský cukrovarník Ferdinand Bloch-Baurer. Ten byl roku 1938 donucen z Rakouska emigrovat. Mnohé z jeho majetku se záhy ocitlo v rukách jednoho esesáka.

Po válce naštěstí nezmizel, myslím tím ten nedokončený portrét, ale dostal se do veřejných sbírek, dnes je majetkem vídeňského Belvederu. V roce 2006 bylo toto vlastnictví stvrzeno. Ovšem, jak v této souvislosti upozorňuje britský tisk, je to dílo ukradené nacisty a mělo by se vrátit dědicům původního majitele.

Recenze zmiňují i souvislost umělců s Československem

O výstavě rozsáhle informoval britský tisku, o expozici v Národní galerii vyšlo mnoho recenzí a článků. Například Martin Gayford v listu The Daily Telegraph zmiňuje pobyt Egona Schieleho v Českém Krumlově, kde je dnes jeho centrum.

Egon Schiele, Rodina (Autoportrét), olej na plátně, 1918|foto: © Belvedere, Vídeň

A rovněž připomíná pobyt Oskara Kokoschky v Praze. Kokoschka získal v roce 1935československé občanství. Toho se však po válce vzdal. „Prezident Beneš, kontrolovaný komunisty, vyvlastnil a vyhnal čtvrtinu obyvatelstva Čech jen proto, že mluvili německy,“ napsal ve svých pamětech Kokoschka. V roce 1946 sice získal britské občanství. Je škoda, že na výstavě chybí jeho portrét, vynikající portrét architekta Adolfa Loose z roku 1909. Vystavena je ovšem posmrtná maska tohoto architekta, kterou v roce 1933 zhotovil Josef Humplik (1888–1958), který se narodil ve Vídni, ale například řemeslu výroby keramiky se vyučil ve Znojmě...

Je škoda, že na výstavě v Národní galerii chybějí mnohé přípravné studie a kresby. Jedinou výjimkou jsou v závěru výstavy skici k portrétu Amalie Zuzkerkandl.

Výstava Na prahu moderny: Portrét ve Vídni 1900 potrvá v londýnské Národní galerii do 12. ledna 2013.

The National GalleryTrafalgar SquareLondonWC2N 5DN

Národní galerie v Londýně je otevřena denně od 10.00 do 18.00, každý pátek až do 21.00. Galerie je uzavřena o Vánocích a na Nový rok. Nejbližší stanice metra:Charing Cross (Northern a Bakerloo Line)Leicester Square (Northern a Piccadilly Line)Embankment (Northern, Bakerloo, District a Circle Line)

Informace:www.nationalgallery.org.uk