Výbor z díla Edwarda Goreye; román Johna Bergera; písňové texty Vladimíra Merty

28. listopad 2013

Knižní tipy Jana Nejedlého: po Goreyových svazcích Kuriózní lenoška a Octárna nyní přichází titul Čerstvě deflorovaná dívka a jiné příběhy; Vyprávění G britského romanopisce Johna Bergera; Mimo čas: souborné vydání písňových textů.

Již po třetí se k českým čtenářům dostává výbor z díla amerického spisovatele a ilustrátora Edwarda Goreye. Autor, jehož život se uzavřel před třinácti lety, se vždy vymykal zavedeným žánrovým kategoriím. Jeho výtvarně virtuózní grafické příběhy oplývají značně bizarní náměty. Nejčastěji bývá řazen k tvůrcům nonsensové literatury, jako byli Lewis Carroll nebo Edward Lear. K jejich poetice absurdna však Gorey přidává temnější odstíny černého humoru a jakéhosi snového děsu. Václav Cílek o něm napsal: „Měl velmi podivný smysl pro humor, rád kreslil mrtvé děti, a to dokonce způsobem, který je úsměvný.“ Po svazcích Kuriózní lenoška a Octárna nyní přichází titul Čerstvě deflorovaná dívka a jiné příběhy. Opět se tu shledáme s ústředním principem kontrastu artistního, pseudoviktoriánského obrazu a zcela obskurního obsahu.

Mnoho tragédií vedle sebe působí komicky

Týká se to i úvodní série „mravokárných ponaučení“ pro dívky, jež právě přišly o věneček, ať už to bylo s hráčem na marimbu, s čínským detektivem, liftboyem, při spiritistické seanci, v dálkovém autobuse či třeba za letu do Honolulu. Autorovy rady, co říci v těchto prekérních situacích, vrší v žoviálním tónu společenského katechismu jednu paradoxní nehoráznost za druhou. Příběh nazvaný Nebohé dítě zase dokazuje, že nahloučením příliš mnoha tragédií vedle sebe docílíme účinku vposledku komického. Tato truchlivá story upomene na autorovu erbovní etudu Rozšmelcované děti. A konečně poslední féerie Velkolepé krvácení z nosu nechává v takřka filmových sekvencích kilometrové vzdálenosti mezi jednotlivými významovými poli, kam může, ba musí intervenovat čtenářova fantazie. Knihy svérázného solitéra Edwarda Goreye přečtete za pár chvil, ale ještě dlouho budou ve vás doznívat a vábit k návratu. Tu nejnovější přeložili Jiří Pilous Pilucha a Tereza Ješátková, vydalo nakladatelství Dokořán.

Don Juan 21. století

Z dalších novinek zmiňme prózu britského romanopisce Johna Bergera, vycházející pod lakonickým titulem G. Nelineární, kubisticky roztříštěné vyprávění se odehrává na přelomu 19. a 20. století. Protagonistou je moderní Don Juan, muž, který zasvětil život metodickému dobývání žen. Meditace o lásce a touze se tu však střídají s reflexemi bouřlivých historických událostí počínaje Garibaldiho osvobozeneckým bojem a první světovou válkou konče. Knihu v překladu Roberta Křesťana vydalo nakladatelství Barrister & Principal.

Mertovy angažované písně

Tisíc tiskových stran zabralo souborné vydání písňových textů Vladimíra Merty, které pod názvem Mimo čas přináší nakladatelství Galén. Významná osobnost českého písničkářství zde shrnuje své téměř padesátileté působení na scéně. Přemýšlivé, neblyštivé, v dobrém slova smyslu angažované písně tu doplňují texty, které dosud nebyly zhudebněny, i libreto autorovy opery Ikariana.

Na konec jedna nezvyklá pragensie. Jmenuje se Estébáckou Prahou a jde o průvodce po známých i utajovaných sídlech Státní bezpečnosti. Neboť nejen Barťák čili sídlo policie v Bartolomějské ulici či pověstná Kachlíkárna, tj. budova ministerstva vnitra, tvořily uzlové body, symbolizující topografii někdejší represe. Obávaná tajná policie obývala řadu dalších budov s konspiračními byty, ubytovnami pro sovětské poradce či třeba pozorovatelnami. Netradiční pohled na odvrácenou tvář metropole sestavil Prokop Tomek, vydalo nakladatelství Academia.

03008244.jpeg
autoři: Jan Nejedlý , Karel Kratochvíl
Spustit audio