Kulaté výročí Bitvy národů u Lipska připomíná výstava Hrdinové na míru
Saská metropole Lipsko si od 16. do 20. října připomene dvousté výročí Bitvy národů. Významné události evropských dějin, která přinesla rozhodující obrat v napoleonských válkách, bude věnován celý vzpomínkový týden, složený z politických, vědeckých a náboženských akcí.
Výročí se odráží také v dlouhodobém kulturním programu města Lipska. Mimo jiné je mu věnována výstava Hrdinové na míru v Muzeu dějin města Lipska.
„Na výstavě jde vlastně o příběhy, které si lidé v průběhu dvou set let o této historické události vyprávěli a které byly přirozeně v průběhu těch dvou set let stále obměňovány. A řekli jsme si, že by bylo zajímavé podívat se, jak se historické vzory v průběhu doby mění, jak se mění vyprávění o nich a jak bývají – a proto také název Hrdinové na míru – takřka přišity na míru určité době,“ vysvětluje kurátor Steffen Poser.
Výstava Hrdinové na míru sleduje proces proměny Geschichte v jednotném čísle, čili historie, v Geschichten v množném čísle, čili její různé interpretace vyprávění a obrazů, které se ukládají kolektivní paměti.
Důležitým prvkem v tom procesu jsou symboly a s Bitvou národů je spjat původ hned několika z nich: barvy německé vlajky černá-červená-zlatá, železný kříž a neděle zemřelých, kterou slaví protestanti na konci církevního roku.
V Bitvě národů porazili ve dnech 16. až 19. října roku 1813 spojené armády Rakouska, Pruska, Ruska a Švédska nepřátelská vojska Napoleona Bonaparta, což přivodilo rozhodující obrat v napoleonských válkách.
Pohled historiků na tuto významnou událost se vyvíjel vždy podle dobových souvislostí. V dějepisu devatenáctého století měla Bitva národů až symbolický význam mocného podnětu ke sjednocování Němců, dotud roztříštěných v dílčích knížectvích, a ke vzniku národního státu.
Za nacismu bylo vyzdviženo národní hrdinství a domnělá nadřazenost vůči Francouzům. A v bývalé NDR působily války proti Napoleonovi jako vzor prospěšného bratrství ve zbrani s Ruskem, byly argumentem pro nutnost zbrojení a příkladem pruských ctností, jako jsou spolehlivost a loajalita vůči státu, jež se zdály žádoucí také u občanů NDR.
Dojem ze střídavých dobových nálad mohou návštěvníci výstavy získat ze zvukových ukázek písniček a historických citátů na audioprůvodci.
Nejposlouchanější
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Za úplňku a Vrátka z bambusu. Povídky japonských klasiků
-
Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Střet ideálu s realitou