Neinscenujeme žádné Piráty z Karibiku

K napsání opery o prokleté lodi inspirovala Wagnera kniha Heinricha Herina Z pamětí svobodného pána Schnabelewopského, kde je vzpomenuta i ona námořnická pověst o bludném Holanďanovi, a také osobní zkušenost z plavby na škuneru Thetis, během které se loď dostala do středu několik dní trvající bouře. Traduje se, že děsivý zážitek inspiroval Wagnera k předehře opery. Premiéra se uskutečnila za řízení skladatele v Drážďanech roku 1843. První české uvedení Bludného Holanďana se odehrálo roku 1856 ve Stavovském divadle pod taktovkou Františka Škroupa a 27. září má toto dílo po dvaceti letech premiéru v Janáčkově divadle v Brně.

V titulní roli se představí hostující Frank Blees z drážďanské operety v alternaci s Richardem Haanem. Roli Senty získala maďarská sopranistka Szilvia Rálik spolu s Ivetou Jiříkovou. Szilvia Rálik se před rokem se zmínila, že by si v Brně po Turandot ráda zazpívala i Sentu. A když pak jedna ze dvou původně nasmlouvaných sólistek onemocněla, záskok nebylo třeba hledat dlouho.

Hudebního nastudování se chopil Jakub Klecker. Slavnostní premiéra je věnována někdejšímu dirigentu a šéfovi brněnské opery Františku Jílkovi, jehož 100. výroční narození a 20. výročí úmrtí si letos hudební svět připomíná. Zfilmovaný příběh je znám jako Piráti z Karibiku. Srovnání s tímto snímkem se ale scénograf inscenace Pavel Borák brání: „Naše scéna je minimalistická, řekl bych, že místy až industriální. Zároveň ale plná symboliky. Hojně využíváme jevištní technologie, která Janáčkovo divadlo má – točny, stoly, které mohou zajíždět pod jeviště nebo z něj naopak vyjíždět. Odhalené konstrukce se nesnažíme nijak maskovat – naopak. Dodávají představení realistický rozměr, přibližují nás životu dnešních námořníků na lodi nebo ropné plošině. Neinscenujeme žádné Piráty z Karibiku.“