Frankfurtská výstava nabízí kritický pohled na malíře Hanse Thomu

Biografie Hanse Thomy je pohádková: narodil se v malé vesničce ve Schwarzwaldu, jeho otec byl mlynář. Vyučil se malířem hodin – to byl jeden z učebních oborů v 19. století v Německu – a litografem, malířství nikdy nestudoval. Za ženu si vzal malířku květin a zátiší. V 80. letech 19. století se přestěhoval na dvacet let do Frankfurtu a zde také našel příznivce svého umění. V té době byl již v podvědomí veřejnosti jako „malíř schwarzwaldských krajinek“. Thoma se tematicky neomezoval. Kromě krajinomalby byly jeho preferovanými motivy mytologie – germánská i antická, vesnické výjevy, ale i mystika a portréty na objednávku.

V době Thomova frankfurtského pobytu patřila k úzkému okruhu jeho přátel i Cosima Wagnerová, vdova po Richardu Wagnerovi. Její zeť, Henry Thode, byl dva roky ředitelem institutu Städelu. Tím lze také vysvětlit množství Thomových prací, které muzeum vlastní: více než 80 olejů a 500 prací na papíře. „Je velmi příjemné,“ dal se slyšet ředitel muzea Max Hollein v doprovodném videu „uspořádat výstavu z vlastních sbírek“. Jistě, ušetří se tím čas i peníze, nehledě na to, že frankfurtské muzeum nevlastní od žádného jiného umělce tolik obrazů, jako právě od Thomy.

Hans Thoma byl tak trochu tragickou postavou. Opravdu slavným, neslavně slavným, se stal až po své smrti, kdy národní socialisté jeho umění prohlásili za typicky a ryze germánské, čisté a příkladné. V době, kdy znalci umění rychle vyváželi za hranice Německa zachráněné expresionistické obrazy, uspořádali ve Frankfurtu Thomovi – právě zde ve Städelu – samostatnou výstavu.

V dnešní době, ve které má každé větší německé město ulici Hanse Thomy, upadly jeho obrazy v zapomnění a nutno podotknout právem. Zbývají tedy dvě možnosti: buď to tak nechat, anebo obrazy vystavit a zaujmout kritické stanovisko. Städel obrazy vystavil. Vnitřní architektura výstavy je jasným stanoviskem: křiklavě fialové a oranžové zdi, brčálově zelený umělý trávník na podlaze kontrastují s vyumělkovanými oleji. Jaký je můj údiv, když zaslechnu útržek konverzace staršího manželského páru, který stojí vedle mne před obrazem germánského božstva: „Podívej, to je nádhera, člověk vidí každý chloupek!“

Hans Thoma. Lieblingsmaler des deutschen Volkes. Museum Städel Frankfurt, do 29. září 2013.