Den fascinace rostlinami
Nadcházející akce ke Dni fascinace rostlinami nabídnou zajímavé přednášky, exkurze i výlety do pozoruhodného světa rostlin i badatelů, kteří ho zkoumají.
Jak se rostliny vyrovnávají s životním prostředím – jak ho mohou dokonce čistit? Jak a proč voní kvetoucí louka? Jaký se v České republice pěstuje len, jaký kmín a jaké konopí? To a mnoho jiného ukáží a vysvětlí odborníci zájemcům v rámci akcí přichystaných u příležitosti letošního – už druhého – mezinárodního Dne fascinace rostlinami.
Ten vloni vyhlásila Evropská společnost pro rostlinnou biologii na 18. května a letos se do něj přihlásilo už 54 zemí z pěti kontinentů. V České republice se zapojily univerzity, botanické zahrady, výzkumné ústavy, muzea, firmy i neziskové organizace v 9 krajích a připravily od pondělka 13. až do 31. května 3 desítky akcí: například Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze představí genobanku, laboratoře i polní pokusy.
Zajímavostmi ze života stromů se můžete nechat fascinovat v Dendrologické zahradě v Průhonicích, v Říčanech se bude konat výstava a seminář o masožravých rostlinách i o inteligenci rostlin.
V Českých Budějovicích seznámí zájemce s tím, jak vypadá den jedné rostliny od rozbřesku po setmění, a prozkoumají ji zvenku i zevnitř, zdálky i zblízka. V Plzni zase odborníci předvedou při botanické exkurzi o městských biotopů, po čem vlastně šlapeme.
Na některé další akce upozorňuje v rozhovoru s Janou Olivovou národní koordinátor Dne fascinace rostlinami, doktor Jan Kolář z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Jelena Mašínová: Motýlí smrt. Strhující milostná tragédie odvyprávěná v 18 telefonických rozhovorech
-
Podoby přitažlivosti. Povídky Miloše Urbana, Hany Lundiakové, Kateřiny Rudčenkové a dalších autorů
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.