Počasí jako téma výstavy – a proč ne?

Fenomén počasí nehrál v umění vždy vážnou roli. Zpočátku bylo pouhým atmosférickým dobarvením pozadí obrazů v krajinomalbě. Až v 19. století se umělci počasí a jeho projevům věnovali více – tento zájem vyvrcholil později v impresionismu. Pak již proniklo počasí i do filmu a fotografie a stalo se běžným tématem uměleckého ztvárnění. Běžným, ale stále ještě okrajovým.

Dnes se tímto tématem zabývá pozoruhodně mnoho umělců a tento fakt byl také výchozí myšlenkou frankfurtské exhibice. Jsou tu práce umělců, pro něž je počasí převládajícím tématem tvorby. Ve vystavených pracích se zrcadlí bezprostřední vliv počasí na náš život a poznáme tam i konkrétní formy jeho působení. Umělci zevrubně zkoumají fenomény sníh, led, déšť, vítr, blesky a sluneční svit a převádějí jejich vliv do esteticko-uměleckých rozměrů.

Část prací počasí i spoluvytvářelo – autoři vystavili různé materiály jeho vlivu. Jinde je počasí součástí umění – v některých instalacích prší, v některých řádí audio-bouřka. Několik umělců počasí zaznamenává, kontroluje, simuluje a klade si starou známou otázku po ovládnutí přírody.

Kupříkladu Daniel Gustav Cramer (1975) pracuje s různými médii. Ve Frankfurtu vystavuje fotografie, videa, sochy, knihy a texty. Jeho práce nepůsobí na první pohled nijak mimořádně. Například jeho fotografická série Tales (2012). Šest fotografií, stejný úhel pohledu na kopec, za kterým vychází slunce. Sílící sluneční paprsky jsou jedinou odlišností jednotlivých snímků. Avšak to, co pozorujeme je víc než pouhá kontinuita a vypravěčská „červená nit“. Cramerovy snímky působí téměř transcendentálně.

Kurátorka výstavy Antje Krause-Wahl pozvala na výstavu šestnáct umělců z Německa Anglie a Ameriky. Exhibice potrvá do 19. května 2013.