Poslední obrazy – od Moneta ke Kippenbergerovi

Jak tito pánové a jedna dáma tvořili v poslední fázi svého života? Byly jejich obrazy a fotografie lepší, horší, hlubší nebo povrchnější než ty předchozí? Co malovali, když věděli, že se blíží konec? Většina z nich byla zesláblá a nemocná. Jejich obrazy nejsou vždy odrazem jejich zdravotního stavu. Hrdé, melancholické i veselé, menší i velké formáty. Nevelká zátiší i rozmáchlá barevná plátna – na frankfurtské výstavě je od všeho trochu.

Poslední obrazy jsou i ty, které nebyly jako poslední plánované. Všichni, kteří se nedožili vysoké věku, jsou ve Frankfurtu zastoupeni nedokončeným obrazem Andyho Warhola. Při pohledu na něj nás zamrazí: velký formát, bílé plátno s černými siluetami sedících postav u dlouhého stolu, frontální pohled. Titul: poslední večeře. Identifikujeme předlohu Leonarda da Vinci. Warhol na něm začal pracovat v roce 1986. V únoru následujícího roku nečekaně zemřel po jednoduché operaci žlučových kamenů.

V první místnosti jsou vystaveni dva malíři s podobnými jmény a odlišnou tvorbou Édouard Manet a Claude Monet. Manet umřel mladý a v posledním roce života maloval malá zátiší s květinami, které mu přátelé přinesli. Za života nedoceněný, až po smrti oslavovaný jako průkopník impresionismu. Claude Monet a jeho slavné lekníny – třemi veloformátovými plátny je na výstavě zastoupena jeho pozdní tvorba. Silné barevné kompozice, vodní zeleň a modř – velmi působivé obrazy pětasedmdesátiletého umělce. Umřel o deset let později, ale poslední léta života byl téměř slepý a už nemohl malovat.

V dalších místnostech se potvrzuje výborný nápad kurátorky – v jednom ohraničeném prostoru konfrontovat díla dvou umělců. Zajímavé je srovnání koláží Henriho Matisse a abstraktních obrazů Willema de Kooninga. 80letý Matisse se zotavoval po těžké operaci. Nemohl malovat a tak vznikla jeho série Jazz – devět kompozičně i barevně velmi silných prací. Oproti tomu jsou velká plátna de Kooninga nemocného demencí matná, unavená a bez výrazu.

Vrcholným uměleckým a estetickým zážitkem výstavy jsou bezesporu plátna, která malovala Georgia O´Keeffe jako osmdesátiletá. V pozdních letech života objevila cestování a létala po celém světě. Nemalovala ovšem země, které navštívila, ale cestu k nim, konkrétně pohledy z letadla. Její pastelové obrazy mraků a oblohy seshora jsou fascinující. Opět se potvrdila věta, připisovaná Konfuciovi: ne cíl sám, nýbrž cesta k němu je vlastně cílem.

Letzte Bilder. Von Manet bis Kippenberger. Schirn Kunsthalle Frankfurt. Výstava potrvá do 2. června 2013.