Ve Varšavě uvedli Janáčkovu operu Věc Makropulos

Důvody k velkému nadšení z uvedení opery Věc Makropulos má Polsko podle listu Gazeta Wyborcza hned dva. Za prvé, opera Leoše Janáčka, inspirovaná divadelní hrou Karla Čapka, se letos v únoru na polském jevišti objevila vůbec poprvé. A to i přesto, že dílo vzniklo téměř před devadesáti lety. Druhým důvodem je fakt, že operu do Varšavy přivezl jeden z nejlepších švýcarských režisérů Christoph Marthaler. Premiéra tohoto představení se totiž konala před dvěma lety na festivalu v rakouském Salcburku, s nímž polská Národní opera spolupracuje.

Věc Makropulos v režii Christopha Marthalera je jako thriller, komentoval představení list Rzeczpospolita s tím, že tento švýcarský umělec nerežíruje opery často. A pokud tak činí, má k tomu vážný důvod. Opera pro něj totiž nejsou jen líbivé obrazy a jednoduché melodie, což se mu ve Varšavě podařilo dokázat.

Nicméně ne vše polská média vychválila. Server Wiadomości24.pl se pozastavil nad tím, že pěvkyni Evě Johanssonové se příliš nezdařily momenty, kdy měla na jevišti zahrát démonickou osobnost Emilie. Podle něj jsou ovšem na vině i kostýmy, kvůli nimž více než jako osudová žena působila dojmem manažerky personálního oddělení. Kritik listu Gazeta Wyborcza byl zase zklamaný z výkonu varšavského orchestru, který podle něj nedokázal Janáčkovu tvorbu vystihnout. Z hudby, která v originále vyvolává husí kůži, moc nezbylo, komentoval list. Podle něj hudební motivy běžely odnikud nikam.

Navzdory těmto drobným výtkám, byli polští kritici nadšení. Janáček, který dal umění opery nový impuls, jim učaroval. Shodují se, že Polsko nyní dohání to, co už Evropa dávno poznala. Na druhou stranu ovšem vyjádřili obavy, jak českého skladatele, bez kterého podle nich dnes nemůže existovat žádné významné divadlo v Evropě, přijme polské obecenstvo. Server Wiadomości24.pl podotknul, že Janáčkova díla jsou pro ty, které neznechutí dialogová forma opery a kteří si nepotrpí na árie. List Rzeczpospolita dokonce napsal, že je otázkou, jak dlouho se Věc Makropulos na scéně Národní opery udrží, neboť polská veřejnost chodí na Janáčkovu tvorbu s nedůvěrou. Poláci tak mají nyní šanci ukázat, jak moc Janáčkovi rozumějí.