Výstava obrazů Maxe Pechsteina ve Zwickau

Titulní obraz publikace k výstavě ukazuje slunnou krajinu z ligurského pobřeží. Intenzivně svítící barvy této olejomalby Monterosso al Mare nenapodobují přírodu ani nezachycují její atmosféru, ale jsou umělou kompozicí Maxe Pechsteina. Jižanské domy před mohutným pásmem hor tu žhnou žluto-oranžovými odstíny, jinde chladnou tyrkysovou splývají se stínem skal. A idylicky laděná, horká písčitá pláž s unavenými rybáři a loďkami vyjadřuje spíše vnitřní touhu umělce, než všední skutečnost na italském pobřeží. Expresionistický malíř Max Pechstein hledal svým uměním jednotu přírody s životem a života s uměním. Tato utopie bytostné harmonie nemluví jen z olejomalby Monterosso al Mare z roku 1924, tedy vrcholného tvůrčího období malířova, ale pronikala jako nosná myšlenka celou jeho tvorbou. Stylové prostředky, které malíř žijící od roku 1881 do roku 1955 používal, popisuje kurátorka výstavy, Ina Ewers-Schultzová:

„Barvy zpočátku, když se na ně díváte zblízka, působí disharmonicky, ale v komplexu celého obrazu získávají na výmluvnosti, jsou silné a syté. Pechstein komponuje své obrazy z velkých ploch, a potlačuje to, co 500 let určovalo malířské umění, totiž perspektivu, která jako třetí rozměr umožnila realistické zobrazení. Pechstein ale perspektivu zcela vědomě popírá. To, co je v pozadí, posouvá do popředí a opačně. Činí to pomocí barev, ale také pomocí silné obrysové čáry, která je u něj deformována.“

Po studiu malířství v Drážďanech se Max Pechstein připojil k uměleckému sdružení Die Brücke – Most založenému v roce 1905, a zřídil si ateliér v Berlíně. Mezi členy sdružení Die Brücke najdeme tak známá jména expresionistů jako jsou Emil Nolde nebo Ernst Ludwig Kirchner. Malíři skupiny Die Brücke se odklonili od konvenčních pravidel převratným expresionistickým stylem, ale také volbou svých motivů. Veřejné pohoršení vyvolalo mimo jiné jejich volné zacházení s nahotou lidského těla, když malovali akty v přírodě. Pechstein se inspiroval ke svým obrazům převážně na cestách. Kulturní památky a známé turistické cíle ho však nelákaly. Místo toho zamířil do málo známých, odlehlých koutů. Obrazy, které tam vytvořil, doplňují původní životní způsob o malířovy utopické vnitřní představy. Výzkum posledních desetiletí potvrdil Pechsteinovu význačnou roli ve vývoji moderního německého malířství. Ředitelka muzea Kunstsammlungen ve Zwickau Petra Loeweyvá vysvětluje, jak významné postavení mu muzeum přiznává v rámci svého programu:

Z výstavy obrazů Maxe Pechsteina ve Zwickau (Im Frauenhaus - Palau 1950) |foto: ©2012 Pechstein Hamburg / Tökendorf

„Naši sbírku Pechsteinových děl jsme v posledních letech značně rozšířili. Snažíme se představovat Pechsteinovo dílo veřejnosti vždy pod novými zornými úhly. Letos na podzim otevřeme nově uspořádanou výstavní síň Maxe Pechsteina, ve které bude trvale vystaveno 30 maleb tohoto umělce.“

Aktuální výstava Max Pechstein na cestách - utopie a realita reprezentuje slavného rodáka z Zwickau zhruba stovkou prací na papíře a dvaceti olejomalbami. Umělecký vývoj malíře dokládají díla z jeho pobytů na severoněmeckém pobřeží, v Itálii, ve Francii, Švýcarsku a v tehdejších německých koloniích na ostrovech v Jižním moři.

Výstava v muzejním paláci Kunstsammlungen Zwickau ze začátku 20. století, jehož interiér ztvárnili architekti moderny ze slavného Bauhausu, bude k vidění do 12. května.