Mohou nám být viry i v něčem užitečné?
Viry jsou a vždy budou všude kolem nás – a vědci se už naučili potlačovat mnoho těch, které způsobují závažné lidské choroby. Zkoumají však i to, jestli a jak by nám mohly být viry v něčem také prospěšné.
Univerzita Karlova v Praze udělila čestný doktorát za celoživotní dílo v oblasti medicíny jednomu z předních světových virologů, švédskému profesorovi Erlingovi Norrbymu. Patří k vědcům, kteří ve 2. polovině 20. století nejvíce ovlivnili vývoj této vědní discipliny.
Už jako student se začal zabývat virem dětské obrny, největší přínos k tomuto oboru však znamenaly jeho výzkumy adenovirů a později studie s virem spalniček. Jeho práce významně ovlivnily i imunologii a intenzivně se věnoval také vakcinologii.
Publikoval více než 300 experimentálních prací a přes 100 přehledových článků. Díky své výjimečné vědecké prestiži také dlouhá léta působil jako člen výboru pro udílení Nobelových cen.
Jana Olivová se ho při jeho návštěvě České republiky zeptala, jaký byl podle jeho názoru nejdůležitější objev ve virologii, do jejíhož vývoje se tak výrazně zapsal.
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Vladislav Vančura: Šlépějemi krále Přemysla. Král železný a zlatý a jeho hledání vyvolené ženy
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza. Poslechněte si četbu z Knihy roku Magnesia Litera
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.