Rozhovor s ukrajinským spisovatelem Tarasem Prochaskou
Ukrajinský spisovatel Taras Prochasko proslul především útlým románem Jinací, který na konci minulého roku přijel představit do Prahy.
Navazuje v něm na nejlepší tradice světové magicko-realistické literatury, aby vyprávěl příběhy z míst, kde se narodil. Jednotlivé příběhy, pestré a voňavé jako horské květiny, vytvářejí jako celek alternativní mytologii Karpat – místa, které je typicky ukrajinské, stejně jako středoevropské.
Experimentální román, který kritika označila za mezník, jimž započíná v současné ukrajinské literatuře zcela nové období, si získal mnohé čtenáře také v zahraničí. Česky vyšel na konci minulého roku v překladu Katěriny Gazukinové a Alexandry Stelibské v nakladatelství Pavel Mervart, kde se mu dostalo přiléhavého grafického zpracování.
S Tarasem Prochaskou natočila rozhovor komparatistka Marie Iljašenko. Protože se děj románu odehrává v městečku Jalovec, kam se sjíždějí lidé z celé střední Evropy, aby tam pili gin a povídali si, její první otázka pro Tarase Prochasku zněla: Má Jalovec nějaký předobraz, ať už literární nebo skutečný?
Nejposlouchanější
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře