Kmenové buňky pro budoucí léčení mozkové mrtvice
Mezi nejnadějnější směry současného bádání v biomedicíně patří výzkum využití kmenových buněk pro regeneraci poškozených tkání. Výzkumy českých vědců, které Jana Olivová zvolila jako téma dnešních minut ze světa, mohou napomoci tomu, aby se jednou daly lépe léčit následky mozkové mrtvice.
Při léčení různých chorob a poranění by měla hrát stále větší roli regenerativní medicína využívající kmenové buňky, které jsou ještě nediferencované a mohou se přeměnit v různé buňky či tkáně v těle – třeba v srdeční tkáň pro poškozený srdeční sval. Nejuniverzálnější jsou embryonální kmenové buňky. Jejich získávání a využití však vyvolává řadu etických námitek.
Vědcům se ale podařilo takřka nemožné: přimět už dospělou buňku konkrétní tkáně, aby se vrátila zpět do ještě nerozlišeného stavu, kdy se může dělit do mnoha různých typů buněk, je tzv. pluripotentní.
Výzkumy vědců v Oddělení neurověd profesorky Evy Sykové v Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ukazují, že by tzv. indukované pluripotentní buňky mohly pomoci zachovat nebo zlepšit řadu funkcí mozku po mrtvici nebo úrazu. Jak v rozhovoru s Janou Olivovou říká doktorka Pavla Jendelová, vedoucí laboratoře tkáňových kultur a kmenových buněk, zatím pracují pouze s potkany.
Nejposlouchanější
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění. Poslechněte si oceněnou audioknihu roku
-
Náramný pohřeb a O zkroceném poručíkovi. Povídky dánského spisovatele a námořníka Jørna Riela
-
Josef H. A. Gallaš: Mé žalosti a mé bolesti. „Truchlivá autobiografe“ nešťastného autorova života
-
Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza. Poslechněte si četbu z Knihy roku Magnesia Litera
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.