Evoluční záhada rozmnožování společenského hmyzu

1. říjen 2012

Jedním z hnacích motorů evoluce je snaha předat své geny svým potomkům. Přesto existuje dlouhá řada druhů živočichů, především hmyzu, které tvoří velká společenství, kolonie, v nichž se rozmnožuje pouze jedna samička – u vos, včel a mravenců královna.

Vysvětlit to z evolučního hlediska činilo trochu problém i Charlesi Darwinovi. Vědci však postupem doby našli vysvětlení: naši příbuzní nosí naše geny – a jestliže pomáháme svému příbuznému v předávání jeho genů, šíříme i své vlastní geny. A naše pomoc je o to ochotnější, pokud sami nedokážeme potomky mít.

U včel – a nejen u nich – se tedy rodí z velkého množství larev jedna královna, z ostatních pak dělnice. Jak to však včely „zařídí“? Je role, kterou zaujímá každý jedinec ve společenství, předem dána geneticky? Na to se Jana Olivová zeptala doktora Jakuba Straky z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze.

autor: Jana Olivová
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.