Video-umělkyně Pipilotti Rist oslavila 50. narozeniny

Tento ranking umělců je vyhlašován každoročně už více než čtyřicet let. Posledních deset let se střídají na prvním až třetím místě Gerhard Richter, Georg Baselitz a americký konceptuální umělec Bruce Nauman.

Pipilotti Rist, sympatická Švýcarka, která sto hodin práce sestříhá do jedné jediné minuty filmu. Proč to dělá? Protože chce lidem darovat v jedné minutě sto hodin. Pipiloti Rist, která na ulici každého zdraví tak jako by byl jejím přítelem – nejen sympatická, ale – přes obrovské úspěchy a ocenění – stále lidská.

Pipilotti Rist, jejíž práce sbírají všechna světová muzea – od Kyota až po Toronto. Rist oslavovaná jako kult, obdivovaná jako žena, která to dokázala, jako reprezentantka nové generace v užitém umění, jako průkopnice videa, jako vzor.

O jejích výstavách v New Yorku se mluví i na západním pobřeží, expozice v Centre Georges Pompidou, Benátkách, Sao Paulu, Varšavě, Mnichově, Londýně a každoročně v Bazileji. A všude úspěch a nadšení diváci i kritici. Přesto nepovažují nejznámější švýcarské noviny její úspěchy za hodné zmínky, podivuhodné.

Rist se sama klasifikuje jako skrz naskrz Švýcarka – od hlavy k patě, fyzicky i psychicky. Pracuje, slaví úspěchy a zastává s jejím uměním kontrapozici, jakýsi protinázor a hlavně předvádí možnost a volnost vidět své okolí jinak než jiní, odvěké právo umělců. Její pojetí umění není povrchní, je tělesné, zažité, v jiném, nevšedním rozměru, který lze označit za štěstí. Její filmíky jsou často jeho koncentráty, často nás upozorňují na to, jak moc se naše představy o štěstí rozcházejí s realitou.

Pipilotti Rist má čtyři sourozence, její otec byl lékař, který trávil většinu času v Africe. Pipilotti studovala po maturitě grafiku na Vysoké umělecko-průmyslové škole ve Vídni a poté video v Bazileji. Tam se rozhodla pro umělecké jméno Pipilotti – jejím dětským idolem byla Pipi Dlouhá punčocha. V té době začala točit první filmy, jejichž hrdinkou byla sama. Její práce byly stále náročnější – časově i finančně. V roce 1997 poprvé reprezentovala Švýcarsko na benátském bienále a tam se také stala světově známou.

Před několika dny skončila její retrospektiva v Mannheimu. Výstava s názvem „Masáž oční bulvy“ měla obrovský úspěch.