Baconovy rozhovory – proslulý malíř v inscenaci Olivera Reese

Oliver Reese, intendant frankfurtského Schauspielhausu, autor a režisér se specializuje na dramatizaci biografických textů. Po úspěšných a oceněných inscenacích o vrazích dětí a masových vrazích – Bartsh, vrah dětí (Bartsch, Kindermörder) Emy Göringová po boku svého muže (Emmy Göring an der Seite ihres Mannes) si nyní vybral téma monstrózního malíře. Nejnovější hra známého autora se zabývá Francisem Baconem.

Baconovy rozhovory (Bacon Talks) vznikly na základě originálních citátů a interviews známého malíře s neméně renomovaným uměleckým kritikem Davidem Sylvestrem. Reese, který také vedl režii, rozštěpil Bacona do dvou osobností, které ztělesňují dva herci. První, korektní typ v obleku je hloubavý a stále pochybující charakter. Druhou Baconovu část hraje herec v kostkovaných kalhotách, s červeně namalovanými rty, osobnost lačnou, násilnickou a brutální.

Na úplném počátku inscenace vnímáme zvuky vody, vařící se v konvici. Pak vstoupí ze tmy do popředí Victor Tremmel a Martin Rentzch, dvě části Baconovy osobnosti a herecké obsazení této hry. Třetím protagonistou a pravděpodobně nejdražší divadelní kulisou v historii frankfurtského divadla je originál obrazu Francise Bacona. Malba z roku 1957 v klasickém Baconovském formátu 198 x 142 cm nesoucí název Studie sestřičky z křižníku Potěmkin je jedinou kulisou tohoto večera. Nejsme také v divadle, ale vzdáleni od něj 500 metrů vzdušnou čarou. Oliver Reese inscenoval svou hru přímo před Baconovým obrazem v muzeu Städel.

Frankfurtské muzeum Städel |foto: Norbert Miguletz

Francis Bacon patří k nejvýznamnějším malířům 20. století. Jeho obrazy jsou jakoby rozryté, vyšinuté a současně vzrušující a fascinující. Baconovo leittéma je člověk trpící, znetvořený, zkřivený. Jeho obrazy jsou zrcadlením každodenního násilí, jeho figury trpí, kroutí se, propadají násilí nebo ho samy způsobují. Jsou oběťmi i pachateli, bestiemi i ubohými kreaturami. Jsou ale také obrazem jeho vlastního života, poznamenaným drogami, alkoholem, výstředním sexuálním životem, i hazardními hrami, aby byl výčet úplný.

Kritikovi Davidu Sylvestrovi se jako jednomu z mála podařilo zapříst Bacona do dlouhých analytických, filozofických rozhovorů o umění 20. století, jeho významu a vlivu na okolní svět. Olivera Reese nezajímaly Baconovy sexuální a jiné excesy. Pro svou inscenaci vyfiltroval a extrahoval postavu Bacona věcného a upřímného. Malíře, který se snaží ze všech sil podat objektivní svědectví o malířství a osamělosti života. Přesnost, s kterou se snaží popsat nepopsatelné, nás fascinuje už v jeho první větě: „Moje malířství je jenom náhoda. Sám nevím, o co vlastně jde.“

Premiéra byla 11. května. Hra má osm – beznadějně vyprodaných – repríz.

Oliver Reese: Bacon Talks. Nach den Gesprächen zwischen Francis Bacon und David Sylvester. Frankfurter Schauspiel. Spielort Städelmuseum.