Dáma s hranostajem se vrací do Polska
Po více než třech letech cestování po Evropě se slavný obraz od Leonarda da Vinciho – Dáma s hranostajem – vrátil do Polska. Návrat nejvzácnějšího obrazu, jakým se naši severní sousedé mohou pochlubit, ovšem doprovázejí mírné rozpaky.
Krakovské muzeum rodiny Czartoryských opustila Dáma s hranostajem v roce 2009 a vydala se na turné po největších evropských galeriích. Byla vystavena mimo jiné v Londýně, v Madridu i v Berlíně. Nyní by podle plánů ministerstva kultury neměla překročit deset let hranice, a k vidění tak bude pouze v Polsku.
Nabídky na půjčení díla z konce 15. století, jehož cena byla naposledy odhadnuta na více než 100 milionů dolarů, totiž polské ministerstvo kultury zpravidla odmítá. K poslednímu zapůjčení do zahraničních galerií se musel přimluvit kníže Adam Karol Czartoryski, jehož rodina obraz zakoupila na přelomu 17. a 18. století. Nicméně do stálé expozice Muzea Czartoryských v Krakově se zatím obraz vrátit nemůže. Šlechtický palác se totiž nyní rekonstruuje, a tak vyvstala otázka, kde malbu na ořechovém dřevě zatím vystavovat. Nakonec ministerstvo našlo řešení: místem, kde lidé budou moci obraz od května vidět, se v Krakově stane Královský hrad Wawel.
Návrat obrazu o rozměrech 54 x 29 centimetrů do Polska však doprovázel i jiný problém. Slavné dílo se dostalo do rukou odborníků, kteří uvedli, že dřevo, na kterém je namalován, stále takzvaně pracuje. Během tří let se na totiž na dřevěné desce podle Polského deníku vytvořily hned dvě nové mikroskopické rýhy. Podle restaurátorů se nacházejí v pravém horním rohu Dámy s hranostajem. Nesvědčí to však podle nich o špatném zacházení s obrazem. Je to spíše důsledek toho, že se dřevěná deska s olejomalbou deformuje.
Ředitelka Národního muzea v Krakově Zofia Gołubiew deník Gazeta Wyborcza ubezpečila, že samotná malba je neporušená. „Je těžké říci, co je příčinou mikrotrhlin,“ uvedla. Také podle ní ani není možné potvrdit, zda k jejich vzniku přispěl transport. Nakonec bylo uděláno maximum pro to, aby převoz probíhal jen s minimálními otřesy a vibracemi.
Odborníci při zkoumání vycházeli z archivních fotografií a předchozích analýz. Avšak nikdy zatím nebyl obraz tak podrobně prozkoumán, jako nyní po návratu z cest, uvedla Polská tisková agentura. Šéf restaurátorské komise Janusz Czop zdůraznil, že tak podrobné a důkladné zkoumání stavu díla nebylo ani možné, neboť k tomu chyběla technika. „Změny na obraze nejsou vidět pouhým okem. Nelze proto zcela potvrdit, zda se jedná o nové mikrotrhliny,“ zdůraznil. Podle něj jsou nutné další testy. Ty sice příčinu neodhalí, ale poskytnou odborníkům informace, s nimiž budou porovnávat stav obrazu v budoucnosti. Stav olejomalby je podle Janusze Czopa nyní stabilní, i když je poznamenána tím, jak se s ní v uplynulých stoletích zacházelo.
Také ostatní experti jsou toho názoru, že by se mělo pokračovat v dalších zkoumáních. Už jen proto, že dnešní technika umožňuje neinvazivní testování stavu díla. Záleží ovšem, zda k tomu dá souhlas Adam Karol Czartoryski. Ten se naposledy nechal slyšet, že členy jeho nadace šokovala informace o tom, že Národní muzeum v Krakově nechalo stav obrazu po návratu do Polska přezkoumat.
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.