Nové knihy

Historik Václav Fronk vydal vlastním nákladem obsáhlou studii Sebereflexe české společnosti. Tématem práce se stal přelom 19. a 20. století v perspektivě humoristických časopisů. Zvolené médium umožňuje autorovi z netradičních úhlů nahlížet dobovou atmosféru, na jejichž utváření se humoristické časopisy také často spolupodílely. Nezvyklé množství satirických listů – téměř každá ambicióznější politická strana nějaký vlastnila – pokrývalo širokou škálu názorového spektra, sociálních vrstev i funkcí humoru.

Jak píše autor: „Humor jako nástroj k ničení přežilých hodnot, s nimiž se občanská společnost přestala identifikovat, nikdy neměl tak široké pole působnosti jako v tomto období.“ Humor byl také důležitým prostředkem národního uvědomování, ovšem často za cenu nelichotivých karikatur „těch druhých“ – zejména v Čechách žijících Němců a Židů. „Dřív porostou Krkonoše / olivou a mandloní, / než se Němec k upřímnému / smíru s námi nakloní. // Dřív z Botiče vylovíme / každou chvíli žraloka, / nežli Němec odvykne si / na nás koukat z vysoka.“ Stereotypní výpady proti Němcům byly opláceny stejnou mincí satiriky z Berlína či Vídně. Avšak antisemitské karikatury většinová společnost tolerovala a vytvářela tak obraz, který – cituji: „ve zdánlivě neškodné formě „vtipů“ nastoluje kritéria předjímající zrůdný mechanismus holokaustu“.

Kromě politiky rozebírá autor také ohlasy technického pokroku, feminismu, sportu či počátků masové komunikace, k níž humoristická periodika pochopitelně patřila. Vždyť karikatura se stala prvním obrazovým médiem moderní doby a konec 19. století byl, přes všechny své propady a fauly, zlatým věkem české politické satiry.

Z dalších novinek jmenujme např. Sešity z podivné války. Tak se jmenuje soubor deníkových zápisků Jeana-Paula Sartra z let 1939 až 40. Vznikly v době, kdy Francie vstoupila do války s Německem a kdy se tvůrce nechal mobilizovat. V atmosféře vyčkávání zbraní a ataků nacistické propagandy rozvíjel své existenciální úvahy a revidoval postoje k válce jako „lidské skutečnosti, do níž byl vržen“. Vzhledem k deníkové upřímnosti bylo autorovým přáním publikovat tyto zápisky až posmrtně. V překladu Michala Novotného u nás vycházejí v nakladatelství Academia.

K následkům druhé světové války se vrací také monografie Kateřiny Králové Nesplacená minulost. Zabývá se dosud málo prozkoumanou problematikou poválečných řecko-německých vztahů. Soustřeďuje se na to, jak se řecká společnost vypořádala s dědictvím nacistické okupace, zvláště pak s otázkou potrestání válečných zločinů. Dodnes probíhající soudní spory mezi řeckými oběťmi nacismu a spolkovou vládou ukazují, že téma zůstává i nadále živé. Vydalo Karolinum.

Na konec jsem si nechal netradiční bedekr pro milovníky liptákovského génia s pahrbkem geniality na temeni. Pod názvem Křížem krážem po stopách Járy Cimrmana nás v něm Radek Laudin zve k návštěvě poutních míst spjatých s tímto velikánem. Možná tudy jen projížděl, sehrál představení, přespal, kdo ví. Jisté je, že v těchto místech najdete jeho mistrův pomník, pamětní desku či alespoň skromný odlitek. Knihu vydalo nakladatelství Fragment.