Šípková Růženka v nastudování Javiera Torrese
Na scéně Národního divadla v Praze měla ve čtvrtek 29. března premiéru slavný balet Petra Iljiče Čajkovského Šípková Růženka v originálním nastudování mexického choreografa Javiera Torrese.
Známá Perraultova pohádka o dívce, která se píchne o trn a usne na sto let, je v Torresově pojetí zpracována nikoli jako boj dobra se zlem, ale jako boj lásky a strachu. Místo morálních hodnot dobra a zla, jejichž interpretace se v různých kulturách může lišit, pracuje Torres s emocemi láskou a strachem, jejichž význam je univerzálně srozumitelný.
Ve své choreografii vychází z odkazu Maria Petipy, ale snaží se zpřístupnit tento klasický balet široké veřejnosti, proto z původní verze vystříhal téměř dvě hodiny, některé postavy zdůraznil, zatímco jiné, méně významné, odstranil, zároveň do příběhu přidal více humoru. Tuto verzi Šípkové Růženky vytvořil Javier Torres pro Finský národní balet, ale v Česku, jak připustil, bude představení hodně odlišné. Marina Feltlová se Javiere Torrese zeptala, v čem tkví hlavní rozdíl.
Javier Torres je osobnost přímo renesanční – kromě tance a choreografie se věnuje malování, keramice, návrhům kostýmů a dlouhá léta také zpívá typické mexické lidové písně.
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
