Fotografka, která ve vlaku nikdy nespí: ostatní se nekoukají a hodně toho zmeškají

Fotografka Helena Lukas je dcerou známého českého fotografa Jana Lukase, který v roce 1965 emigroval přes Itálii do Spojených států a zemřel v roce 1991 v New Yorku. Sama autorka se od mladých let pohybuje z místa na místo a tak není divu, že soubor jejích barevných fotografií z různých zemí světa, které od pátku vystavuje v Artinbox Gallery v Perlové ulici v Praze, dostal název Z cesty.

I když sému otci pomáhala v temné komoře i při sestavování fotografických knih a provázela ho na jeho cestě z Československa přes Itálii do Spojených států, nejnovější tvorba Heleny Lukas se od jeho díla liší. Její snímky jsou barevné, pořízené digitálním fotoaparátem. Podle kurátorky Nadii Rovderové autorka často zabrousí až k malbě světlem: „Jinde se zas přiblíží k barevné dokumentární fotografii, ovšem vždy se silným citem pro výtvarnou stránku – co do barev a kompozice. Přístup k fotografovaným subjektům je zvídavě ženský, často emotivní či nostalgický.“

Lidi nechtěla obtěžovat

Soubor Z cesty vznikl v různých koutech světa. Fotografie byly v posledních deseti letech pořízeny v Římě, Praze, New Yorku, Istanbulu, Benátkách či Kataru, nebo z okýnka letadla či vlaku, nebo ze sedadla motorky. Zachycují hlučný pohyb velkoměst i tichá místa v míhající se krajině. „Vidíme lidi, či jen siluety postav, ale stejně výmluvné jsou i stromy, nebe, okna, domy jako tiší svědci všeho kolem,“ popisuje Nadia Rovderová.

Náměty k Heleně Lukas přicházejí samy: „Fotím z auta, z letadla, vlaku. Z okna se koukám, nikdy nespím. Ostatní se nekoukají a hodně toho zmeškají.“ Lidi v tomto souboru nejsou zobrazeni, nebo ne tolik jako v jiných pracích. „Bojím se, že budu obtěžovat, že není správné krást jeho podobu. Snažím se spíš zachytit atmosféru, ve které lidé žijí,“ vysvětluje Helena Lukas.