Kniha o kremacích a kremační architektuře
Nakladatelství Artefactum Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky vydalo knihu Markéty Svobodové „Krematorium v procesu sekularizace českých zemí 20. století. Ideové a stavební proměny.“
Autorka Markéta Svobodová se ve své knize věnuje historii kremací i kremační architektuře. Pohřbívání ohněm bývalo v evropských i východních civilizacích běžné, dokud křesťanství zpopelňování nepotlačilo coby pohanský zvyk. Zákon, který u nás legalizoval pohřeb žehem, byl v Československu přijat až v roce 1919. Jeho znění bylo stručné: Pohřbívání ohněm jest povoleno.
Druhý svazek ediční řady Epigraphica & Sepulcralia
Centrem zájmu autorky je historie a ideový obsah architektonického typu krematoria a jeho prezentace v širších historických souvislostech. Text představuje první komplexnější pohled na problematiku vznikání krematorií a kremačního hnutí v českých zemích od konce 19. století do počátku 21. století v kontextu procesu sekularizace celé společnosti.
Krematorium patří mezi novodobé stavební typy, jejichž vznik úzce souvisí s prosazováním občanských nekonfesijních práv. První projekty iniciovaly společnosti ustanovené za účelem propagace pohřbívání žehem, přímo vycházející nebo navazující na činnost jiných spolků nebo organizací propagujících sekularizaci společnosti. Autorka poukazuje na vzájemnou provázanost mezi kremačními spolky a novostavbami, která se projevila především v symbolické rovině, neboť šok z novodobého pohřbívání byl překonáván ideologickým programem.
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Vladislav Vančura: Šlépějemi krále Přemysla. Král železný a zlatý a jeho hledání vyvolené ženy
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Střet ideálu s realitou