Nevytápěné Karlin Studios se mění v zimní les na výstavě Vlčice noci II.
Jak jsme na tom dnes, na počátku 21. století, s romantikou? Existuje ještě? A kde ji hledají a nacházejí výtvarní umělci? Takové a další otázky si klade společná mezinárodní výstava devíti umělců otevřená v Karlin Studios v Praze 8.
Do 16. března tam představují své obrazy, fotografie, instalace a videa Andrés Ramírez Gaviria, Anežka Hošková, Vladimír Houdek, Radim Labuda, Tereza Příhodová, Markus Selg z Německa, Lucia Sceranková, Martin Tůma a Maja Wilchelm z Polska.
Kurátorka výstavy, historička umění Karin Pfeiffer Kottová, vysvětluje, proč má výstava přízvisko římská dvě: „Této výstavě předcházela stejnojmenná expozice v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě, na které asi před dvěma lety nebyli prezentováni všichni autoři jako dnes. Koncept jsem rozšířila a upravila přímo pro Karlin Studios. Už ta první výstava byla inspirována lesem, jak je zobrazen v současném umění, v dílech Vladimíra Houdka, Anežky Hoškové a Lucie Scerankové. Zaujala mě propojenost vztahů v lese, přírodní mýtická entita – někdy se mluví o tom, že všechny kořeny stromů jsou pod zemí propojeny a vytvářejí tak jeden organismus.“
S tématem lesa se každý vypořádal po svém, např. v dílech Markuse Selga, může les také ohrožovat. „Zabýval se macbethovským tématem, kdy les povstává proti hrdinovi,“ přibližuje jeho práci Karin Pfeiffer Kotová. Kromě lesa tematizuje kurátorka výstavu také nocí a zimou a využívá přitom daností prostoru Karlin Studios: „Nacházíme se v hodně industriálním prostoru, v zimě tu není vytápění, chtěla jsem vytvořit svět představ, do kterého člověk vstupuje, a realita, kterou vytváříme, je nějakým způsobem umělá.“
Většina umělců vytvořila díla přímo pro účely karlínské výstavy
Vladimíra Houdka kurátorka Karin Pfeiffer Kottová vybírala z jeho posledního díla. A například polská umělkyně Maja Wilchelm svou původní malbu v Karlin Studios rozšířila do nástěnné plochy a další instalace.
Artificiální svět romantických představ, ke kterému se člověk může stavět ironicky, vyhovuje temné romantice v díle Anežky Hoškové. „Navazuje přitom na svůj loňský projekt, kdy vystoupila z obrazu a udělala prostorovou instalaci. I tady je zjevením v rastru lesa, kdy člověk najednou vidí něco, co by tam neočekával,“ popisuje Karin Pfeiffer Kotová.
Radim Labuda připravil severské video, které vzniklo poblíž majáku. Natočil situaci, kdy se zároveň se světlem majáku objevuje bytost – duch nebo stín. „Jeho práce je, stejně jako většina ostatních na výstavě, hodně pocitová a zprostředkovává určité duševní rozpoložení,“ uzavírá Karin Pfieffer Kotová, kurátorka výstavy Vlčice noci II. – Zima.
Nejposlouchanější
-
Máj. Geniální báseň Karla Hynka Máchy v jedinečném přednesu Rudolfa Hrušínského
-
Podoby přitažlivosti. Povídky Miloše Urbana, Hany Lundiakové, Kateřiny Rudčenkové a dalších autorů
-
Jelena Mašínová: Motýlí smrt. Strhující milostná tragédie odvyprávěná v 18 telefonických rozhovorech
-
Harper Lee: Jako zabít ptáčka. Tragický příběh černocha křivě obviněného ze znásilnění bílé dívky