Malíři Miroslav a Viktorie Jiránkovi společně objevují Svět za zrcadlem
Výstava obrazů malíře Miroslava Jiránka a obrazů a kreseb jeho ženy – malířky, kreslířky a grafičky Viktorie Ban-Jiránkové je v Galerii Portheimka v Praze na Smíchově otevřena do konce ledna.
Miroslav Jiránek se narodil v roce 1951 v Kolíně a vystudoval na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové užitou grafiku. Dlouhou dobu byla hlavní náplní jeho práce tvorba plakátů, ilustrací a typografie, ale od začátku devadesátých let se věnuje téměř výhradně malbě.
Na výstavě Svět za zrcadlem se zaměřuje na moment, kdy se realita stává imaginární, kdy vstupuje do jiného světa. Například na obrazu Východní meditace je levitující židle symbolizuje člověka, který se může vznášet nad krajinou. Název díla odkazuje jednak k východu slunce, jednak k zenové filosofii Východu.
Jiránkova žena Viktoria pochází ze Sankt Petěrburgu a od roku 1973 žije v Praze, kde rovněž vystudovala užitou grafiku. Jejím malířským, kresebným i grafickým dílem prostupuje zpravidla humorná nadsázka, někdy poetická, jindy až sarkastická.
Ruský vliv v jejích dílech ale nenajdeme. „Rusko se projevuje spíš v mé kuchyni, ne v obrazech. Z Ruska do Čech jsem si přivezla jen přízvuk,“ říká se smíchem.
Zatímco Miroslav Jiránek se inspiruje přírodou, Viktoria je městský člověk a hodně čerpá z kulturních ikon, kterými pro ni jsou Pinocchio, Golem, Frankenstein nebo rabi Löw. „Mám ráda film, knihy, divadlo a všechny ty věci nějak přetvářím do svých obrázků.“
Barvy do Viktoriiných obrazů na této výstavě vstupují jen v cyklu Spektrum. Jinak dává přednost černobílé formě. „Cítím se víc kreslířkou než malířkou, víc mi vyhovuje šedá poloha, ve které vynikne kresba.“
O jistě nesmírně pracných kresbách, na kterých jsou tisíce čar a které připomínají čárkové lepty, jen zlehka podotýká: „To nic není, to je jako plést svetr.“
Své studenty na střední umělecké škole na Žižkově učí, „aby byli jiní“. A seznamuje je se starými technikami, které má ráda, jako je třeba suchá jehla. Ale zcela cizí jí nejsou ani moderní technologie: „Počítače taky nejsou k zahození,“ dodává Viktoria Ban-Jiránková s úsměvem.
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Vladislav Vančura: Šlépějemi krále Přemysla. Král železný a zlatý a jeho hledání vyvolené ženy
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza. Poslechněte si četbu z Knihy roku Magnesia Litera