Malíř Jan Paul vystavuje obrazy namalované bez štětce, jen prsty

Tímto souborem vznikajícím od roku 2004 do roku 2013 se výtvarnými prostředky – malbou prsty bez použití štětců – vyrovnává s umíráním a smrtí své matky, jak to už v roce 2011 učinil literárně ve své knize „O štěstí a umírání“.

Jan Paul (nar. 1956) studoval v letech 1979–1985 na Akademii výtvarných umění v Praze. Kromě malování vytvářel objekty, instalace s použitím textu ve fotografii a zabýval se projekty, které se týkaly otázek identity člověka v současném světě.

Rok 2004, v němž prožil umírání matky, když si ji vzal z nemocnice zemřít domů, byl pro autora nejen zásadním předělem jeho tvůrčího úsilí a změny přístupu k tvorbě, ale i mezníkem jeho života. Jak říká kurátor výstavy Jaroslav Vanča, tématu smrti se malíř chopil skrze naději.

„Práce to byla velice bolavá,“ přiznává Jan Paul, „štětcem mi nešlo malovat, tak jsem to zkusil prsty. Odklonil jsem se od vnějšího světa s jeho aktuálnostmi a věnoval jsem se naciťování osobních věcí.“

Jan Paul předpokládá, že brzy opustí figurální malbu a využije také zkušeností z cest do Číny.

Sám o tom napsal: „Stojím do budoucna před velkým úkolem – namalovat světlo, jež nevrhá stín, odnikud nikam nesměřuje, ale věčně trvá, a jež se v malbě uskuteční vlastní kvalitou. Světlo ne jako stopa barvy zanechaná na plátně, ale jako duchovní energie vyzařující z prostoru malby.“