Motýlí efekt? Šest způsobů dramatizace obrazu
V Galerii Rudolfinum na Alšově nábřeží v Praze je do 10. března otevřena výstava s poněkud komplikovaným názvem „Motýlí efekt / Obraz jako různosměrná dekonstrukce celku“.
Expozice, kterou připravil kurátor Petr Vaňous, představuje výběr obrazů šesti malířů tří generací – počínaje Vladimírem Vélou a Adamem Štechem narozenými v roce 1980, přes Daniela Pitína, Lubomíra Typlta, Martina Gerboce až po padesátníka malíře Jiřího Petrboka.
Ti se snaží prostřednictvím jednotícího media, kterým je obraz, postihnout a každý po svém interpretovat mezníky současného komplikovaného a těžko uchopitelného společenského a kulturního vývoje. Nejistota z neznámého se u každého z autorů projevuje ve znepokojivých námětech, vrstvením časových rovin, rozpadem chronologického uvažování či deformací motivů každodenního života.
Karel Oujezdský si v Galerii Rudolfinum pozval k mikrofonu jejího ředitele Petra Nedomu a také kurátora výstavy Petra Vaňouse. Petra Nedomy se zeptal, jak projekt „Motýlí efekt?“ zapadá do celkové výstavní koncepce Galerie Rudolfinum.
K výstavě je připraven bohatý doprovodný program, kterou ve čtvrtek 24. ledna v 18 hodin zahájila přednáška malíře Lubomíra Typlta. Sedmatřicetiletý malíř od roku 1993 studoval nejdříve ilustraci u profesora Jiřího Šalamouna na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, potom na brněnské Fakultě výtvarných umění VUT u profesora Jiřího Načeradského a nakonec do roku 2005 na proslulé Kunstaakademii v Düsseldorfu, kde byli jeho profesory významní němečtí malíři – Markus Lüpertz, Gerhard Merz a A. R. Penck.
Malířská tvorba Lubomíra Typlta má dvě polohy – jednak figurální, pro niž je příznačná formální syrovost a obsahová surovost v námětech zlých a trochu nebezpečných adolescentů, jednak poloha konstrukční mechanické abstrakce, pohybující se v rovině utopie.
Ve čtvrtek 31. ledna bude následovat přednáška malíře Daniela Pitína, na kterou v průběhu výstavy navážou další přednášky, komentované prohlídky a jiné doprovodné akce.
Daniel Pitín se narodil v roce 1977 a v letech 1994 až 2002 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze nejdříve v ateliéru klasické malby profesora Zdeňka Berana a poté v konceptuálním atelieru Miloše Šejna.
Dalším z autorů – malíř Jiří Petrbok se narodil v roce 1962 v Kladně, v letech 1985 až 1991 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde dnes působí jako odborný asistent v ateliéru kresby.
Komentovaná prohlídka výstavy s jejím kurátorem Petrem Vaňousem a malířem Jiřím Petrbokem začíná ve čtvrtek 14. února v 18 hodin.
Doprovodný program pokračuje ve čtvrtek 21. února v 18 hodin projekcí autorských videoklipů malíře Martina Gerboce, komentovanou prohlídkou a diskusí Martina Gerboce s kurátorem výstavy Petrem Vaňousem.
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965