„Krátká cesta“ znovuobjeveného výtvarného umělce Milana Mölzera
Mohlo by se zdát, že v dějinách českého výtvarného umění druhé poloviny 20. století už není co objevovat.
Právě otevřená výstava u nás zcela neznámých papírových řezaných struktur, amphibolinových reliéfů a vizuálních cestovních záznamů u nás zcela neznámého düsseldorfského výtvarníka Milana Mölzera, který v roce 1968 odešel z Prahy do emigrace v Německu, však svědčí o tom, že krajina českého umění ještě stále není dostatečně prozkoumána.
Překvapivou kolekci precizních minimalistických a současně univerzálně působících prací Milana Mölzera, který se narodil v roce 1937 a zemřel předčasně v roce 1976, představuje Galerie Zdeněk Sklenář S na Smetanově nábřeží v Praze do 20. října.
Milan Mölzer se snažil dosáhnout ve své práci co největšího účinku těmi nejminimálnějšími prostředky – papírem, řezacím nožem, tužkou či špachtlí. Jeho papíry s chirurgicky přesně vedenými řezy v mnoha variantách okouzlují podobností s lidskou pokožkou nebo zvířecí srstí. Významný v Německu žijící americký výtvarný teoretik David Galloway, autor studie v právě vydaném katalogu, označil na vernisáži Mölzerovo pojetí obrazu jako „barokní minimalismus“.
Na to, jak důležitá je výstava prací Milana Mölzera v českém výtvarném prostředí, se Karel Oujezdský zeptal jejího kurátora Petera Bielického, který o umělcův návrat do českého výtvarného povědomí usiluje už od umělcovy smrti, tedy 36 let.
Výstavu doprovází katalog s texty Petera Bielického a Davida Gallowaye, seznamující se všemi okruhy Mölzerovy tvorby.
Nejposlouchanější
-
Ladislav Grosman: Obchod na korze. Plesl a Procházková v příběhu o dobrých úmyslech ve službách zla
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Ivan Jelínek: Velikonoční mystérium. Ke 100. nedožitým narozeninám Jiřího Adamíry jako Piláta
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu