Neznámé kresby a malby fotografa Jaroslava Rösslera
Jaroslava Rösslera, který se narodil v roce 1902 a zemřel v roce 1990 známe především jako čelného představitele české i světové fotografické avantgardy 20. a 30. let minulého století, významného experimentátora a člena uměleckého hnutí Devětsil.
Právě zahájená výstava v Galerii Millennium v ulici Tržiště na Malé Straně v Praze nám ho vůbec poprvé objevuje i jako talentovaného kreslíře a malíře, v jehož tvorbě se promítá celá řada dobových směrů – od kubismu, přes konstruktivismus a surrealismus až k abstrakci.
Výstavu, na níž se setkáme vedle umělcových kreseb a maleb i s jeho kolážemi, fotografiemi, návrhy knižních obálek a s plakáty, doprovází publikace „Jaroslav Rössler: Kresby a malby“, kterou k letošnímu 110. výročí umělcova narození, připadajícímu na 25. května, vydalo nakladatelství Kant.
Na to, jaké místo zaujímala kresba a malba v Rösslerově tvorbě vedle jeho fotografické práce, na to se Karel Oujezdský zeptal kurátora a autora textu publikace – Petra Štěpána.
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
