Běla Kolářová (v doprovodu Tomáše Vaňka)
V pražské Fotograf Gallery ve Školské 28 v Praze 1 byla zahájena výstava málo známých raných experimentálních prací originální české umělkyně Běly Kolářové, manželky básníka a výtvarníka Jiřího Koláře, která se narodila v roce 1923 a zemřela v roce 2010.
Výstavu, nazvanou „Otisk, stopa, linie“, doplňuje svým zvukovým pozadím konceptuální umělec Tomáš Vaněk, laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2001 a od roku 2010 vedoucí pedagog Ateliéru intermediální tvorby III na Akademii výtvarných umění v Praze.
Běla Kolářová byla, pokud jde o výtvarné umění, autodidaktkou. V roce 1956 se začala intenzívně zabývat fotografií a její zájem o fotografování přerostl na počátku šedesátých let do řady experimentálních pokusů, jako byly umělé negativy, roentgenogramy kruhu, kresby světlem a aranžované fotografie.
Po této fotografické epizodě následují série asambláží vytvářených geometrickým uspořádáním obyčejných drobných předmětů z domácnosti a později i kresby líčidly.
V čem je právě začínající výstava ve Fotograf Gallery „Běla Kolářová: Otisk, stopa, linie“ jedinečná a objevná, na to se Karel Oujezdský zeptal její kurátorky – historičky umění Marie Klimešové.
Výstava je otevřena do 17. února ve Fotograf Gallery ve Školské 28 v Praze 1.
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
