Sochařský ateliér Zbyňka Sekala
Významný český sochař Zbyněk Sekal, který se narodil v roce 1923 v Praze a zemřel v roce 1998 ve Vídni, strávil více než 30 let v emigraci. Jeho originální tvorbu připomněla před 14 lety v Městské knihovně v Praze velká retrospektivní výstava, kterou uspořádala Galerie hlavního města Prahy.
Nyní se můžeme s výběrem ze Sekalovy sochařské tvorby od 50. do 90. let, především s jeho sádrovými plastikami a dřevěnými schránkami a také s vybavením jeho vídeňského ateliéru, setkat v jedné z prosklených vitrín v přízemí Veletržního pláce v Praze 7-Holešovicích nedaleko hlavního vchodu směrem do ulice.
Svůj ateliér, který se nacházel v ulici Hakelgasse ve vídeňské čtvrti Simmering, považoval Sekal za životně důležité útočiště, za svůj „umělý ráj“, kde „je všechno jakž takž v pořádku“.
Čemu vděčíme za to, že díky jeho pražské instalaci můžeme nahlédnout do mikrosvěta umělcova pracovního prostředí, se Karel Oujezdský zeptal kurátorky Lenky Pastyříkové ze Sbírky moderního a současného umění Národní galerie v Praze.
Nejposlouchanější
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Za úplňku a Vrátka z bambusu. Povídky japonských klasiků
-
Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Střet ideálu s realitou
