ALTER EGO dua Puškin-Talacko

Autorem projektu nazvaného ALTER EGO je umělecké duo Puškin / Talacko, tvořené Alexandrem Puškinem narozeným v roce 1975 v Praze a Patricií Talacko, která se narodila o rok později ve švýcarském St. Gallenu. Jak toto tvůrčí duo vzniklo se Karel Oujezdský nejdříve zeptal Patricie Talacko.

ALTER EGO

Umělecké duo Puškin/Talacko přináší do prostoru galerie Vernon Projekt výstavu Alter Ego. Připravte se na setkání třetího druhu s osobnostmi známými i neznámými, ale rozhodně tak, jak je neznáte. Puškin/Talacko totiž předkládají jejich ALTER EGA. David Švehlík jako srst štětináče, Tomáš Verner jako kapesní nůž nebo Jan Haubert jako černá krabice od bot? Instalace je pomyslnou schůzkou těch, kteří by se možná jinde nesešli. A jde tu samozřejmě i o vás. Dokážete odpovědět na otázky, které Puškin/Talacko pokládají? Lze snad říci: Jste bytost, jste člověk, ale nejste umělecké dílo!"Přiřazujeme Vám předmět, Vaše Alter Ego. Jedná se o zástupný fyzický předmět, který bude nyní vystaven v galerii. Tento předmět, toto Alter Ego bude teď uměleckým dílem, lze snad říci. Nebo nelze? Myslíte si, že Vaše Alter Ego je nyní uměním? Nemáme zatím dostatek důkazů. Jisté je, že pokud tento předmět bude reálně vystaven, situace se trochu komplikuje. A co Vy vlastně na to? Přivlastníte si Vám přiřazený předmět? Budete na něj myslet? Uráží Vás naš výběr? Jak vnímáte vlastní Ego, Vaší existenci a podobu, kterou se prezentujete? Co si myslíte, že jste?“

Galerie Vernon |foto: Galerie Vernon

Puškin/TalackoAlexandr Puškin se narodil v roce 1975 v Praze. Patricia Talacko o rok později ve švýcarském St. Gallenu. Snad to byl osud, že se setkali v roce 1999 na katedře Scénografie na pražské DAMU. V roce 2006 pak poprvé vystoupili v Roxy/NoD s performancí De/Solution 3 (tragická opakování). O tři roky později se objevili znovu s performancí S ním na Benzince u Slaného a hlavně se společnou výstavou a performancí Svědectví v pražské galerii Pavilon. Kdo viděl jejich performanci Dárek v prostoru Divus Underground v roce 2010, bylo mu jasné, nebo spíš nejasné, o koho tu vlastně jde. Slovy Ivana Mečla:

“Nejprve bychom si měli říci, co je to vlastně performance* – řekl by určitě hrabě jednoho archivního divadla. Za nic na světě to nechci vědět! My zůstaneme s gustem ve sračkách nevědomosti protože rádi nejdeme široko, daleko, vysoko do hierarchie divadlišmentu artvantgardy a naše výkony nechceme archivovat ani v pozdním věku. Chceme chcípnout v lese kde prší, s velkou diskokoulí na hlavě a nádražím mezi nohama. Ať se radši Pati počůrá a Puškin sebou někam flákne. Atˇ to všechno zůstane zapomenuto. Nad vodou nás drží ta pravda, že to nemá vůbec žádný smysl. A volnost se potopit.“* och, několik otazníků a pár vykřičníku a možná i vztyčený ukazovák – Masaryku!!! Zpátky do hrobu, ty věčná podlá moralistní bestie!!!