Bacil v hlavě a velké ženské hrdinky v umění tvořeném muži

Autorem hry a režisérem inscenace je Martin Čičvák. Ve svém novém dramatickém díle otvírá otázku postavení velkých ženských hrdinek v umění, které tvoří muži.

„A přitom, já jsem ho nikdy nepovažovala za přitažlivýho, jako chlapa – vlastně ani nebyl hezkej, ale když se jednou člověku dostal do hlavy, přeskupoval tam uvnitř věci, jak se mu to hodilo. … A on si v té hlavě gruntuje, uvaří si, zase gruntuje, a pak si jde zaplavat, no a potom si tam jenom tak polehává, válí se tam, otevře si pivko, pokuřuje, existuje si tam jako nějakej bacil. V tvé hlavě jako doma.“ (úryvek ze hry)

„Velký režisér“, jak nazývá jedinou leč nepřítomnou mužskou postavu své hry Martin Čičvák, miloval své herečky a ony milovaly jeho. Vděčily mu za své kariéry, ale také za zpackané životy. Byl autoritou, která vzbuzovala obdiv stejně jako nenávist. Tyto herečky se s ním nyní chtějí rozloučit. Režisér náhle zemřel uprostřed inscenování Shakespearova Krále Leara. Čtveřice žen se ale není schopna dohodnout, jak bude poslední rozloučení s velkým režisérem vypadat. Tak se rozehrává základní zápletka. Herečky postupně prozrazují více o svých osudech, představil základní dějovou linii hry Urna na prázdném jevišti režisér Martin Čičvák: „Režisér je symbolická postava muže, který byl v jistém smyslu i jejich autorem jako jevištních postav. Autorem od Eurípida, Sofokla, Brachta, přes Čechova. V tom textu se říká, že si stavíme obrovské pozlacené domy, abychom se chodili dívat na trpící ženy. To je masochismus našeho živočišného druhu – dívat se na trpící ženu v tom velkém portálu.“

Martin Čičvák: Urna na prázdném jevišti (Činoherní klub Praha) |foto: Pavel Nesvadba

Woodyallenovská hra v lehce konverzačním tónu ústí v brutální dramaMartin Čičvák nikdy nevěřil divadlu v kulisách. Proto také inscenace Urna na prázdném jevišti odkazuje k jeho záměru v divadle maximálně obnažit existenci člověka: „Pro mne je divadlo tématem každé inscenace, já jsem režisér antiiluzivní a zde mohu být svobodný a nemusím se přetvařovat. Ono se to tak pěkně řekne, že je to ze života čtyř hereček, ale ono to tam vůbec není. Nakonec ten jejich konflikt a téma, které se má přes ně přenést, je o podstatě vášně a nějakého velkého skutku, který tvoří drama.“

Martin Čičvák: Urna na prázdném jevišti (Činoherní klub Praha) |foto: Pavel Nesvadba